05:12
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Není nebezpečné mít v mobilu bankovní aplikaci? A jak se pozná bezpečná webová stránka pro přihlášení do internetového bankovnictví? Jak pracuje hacker? O rizicích internetového bankovnictví a hackingu hovoří prof. Tomáš Zelinka z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB TUO.
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Tentokrát si třináctiletý Ondra sám na sobě vyzkouší, jaké to je, když ho někdo tajně natočí na video a předvádí na internetu jako nemehlo. A my se dozvíme, jaká práva na internetu platí.
Wifina v tomto díle odhalí, co jsou to dezinformace. Dezinformace je úmyslně šířená nepravdivá zpráva, která má ovlivnit názory nebo rozhodování ostatních. Tyto zprávy mohou být nebezpečné, dokonce mohou být trestným činem. V tomto díle se dozvíme, na co si máme dávat pozor.
Vyděračský software WannaCry v květnu 2017 pronikl do čtvrt milionu počítačů a zašifroval uživatelům data. Mezi postiženými společnostmi byla i Deutsche Bahn, Telefonica, FedEx, Hitachi nebo Renault. Jednalo se o největší ransomwarový útok v historii. Útočníky se nepodařilo vypátrat.
Cokoliv na internetu vyhledáváme, si algoritmy pamatují, a následně nám nabízejí reklamu na související produkty. Dokážeme je zmást tím, že budeme mít zájmů hodně, nebo nás díky tomu lépe poznají? Co to jsou vlastně ty algoritmy? Podívejte se.
Mnoho informací po nás státní správa žádá, ale můžeme my také různé informace zpětně získat? Různé instituce mají otevřená data a jejich podíl se pod tlakem veřejnosti zvětšuje. Přibližujeme se tak pomalu, ale jistě k zahraničním standardům.
TikTok je mezi mladými lidmi stále populárnější sociální síť pro sdílení vtipných a zábavných nebo jinak zajímavých videí. Kde je hranice mezi žertem a dezinformací? Je možné TikTok využít pro seriózní zpravodajství? Video uvádí několik případů zneužití nástrojů sociálních sítí během prezidentských voleb v USA. Má vůbec TikTok zpravodajský potenciál? Začínají si jej všímat i velké mediální domy, protože mu stále roste publikum. Jenže jej používají spíš k žertům.
Mobilní operátoři mají detailní informace o našem pohybu. Jak dlouho je uchovávají? Komu je poskytují? Můžeme požadovat jejich smazání? Je vůbec možné odstranit data z databází? A jak ovlivní obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) velké firmy a drobné živnostníky? Na tyto a další otázky odpovídá Josef Javora z firmy GlobalSequr.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, jak chránit svá data před ztrátou, proč pravidelně zálohovat a že cloud není jen mrak, ale také dobré místo pro zálohování.
Facebook je díky své oblíbenosti lákadlem i pro virové útočníky. Kliknout na odkaz z neověřeného zdroje se nemusí vyplatit. Při zhlédnutí videa od přátel si můžete na svůj počítač stáhnout virus nebo trojského koně. Co si svou neopatrností může uživatel způsobit a jak poznat varovné signály podvodného odkazu?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.