05:12
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Na internetu můžeme najít spoustu informací, ale bohužel i dezinformací. Než je přijmeme za své, je dobré si je ověřit z několika zdrojů. Pozornost je třeba věnovat zejména důvěryhodnosti webu a kontrole zdrojů, ze kterých byly informace čerpány. Pak pomůže pět základních otázek.
Komerční softwarové firmy si svoje know how pečlivě chrání. Opakem jsou Open Source projekty, které se šíří zdarma, jejich zdrojové kódy jsou veřejné a může je opravovat kdokoliv. Typickým příkladem je operační systém Linux. Věděli jste, že chyby bývají v Open Source programech opraveny rychleji než v těch komerčních? Je to právě díky velmi široké komunitě vývojářů, která se na testování a rozvoji těchto programů podílí.
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
Cokoliv na internetu vyhledáváme, si algoritmy pamatují, a následně nám nabízejí reklamu na související produkty. Dokážeme je zmást tím, že budeme mít zájmů hodně, nebo nás díky tomu lépe poznají? Co to jsou vlastně ty algoritmy? Podívejte se.
S Agentem v kapse si zopakujeme, jak se chovat bezpečně na internetu. Co udělat, když je potřeba něco zaplatit? Komu můžeme posílat svoje fotky? A co když jsem podle internetu vyhrál soutěž a mám odeslat někam své osobní údaje?
Pokud počítač sdílíme s někým dalším, můžeme na něm mít více uživatelských účtů. Ty poskytnou každému uživateli soukromí. Když se přihlásíme ke svému účtu, spouštíme si vlastní kopie programů. Když odcházíme, nezapomeneme se odhlásit. Pokradmu sledovat, co si kdo na svém účtu spustil a co na počítači provádí, to se opravdu nedělá.
Být na sítích je pro někoho možná in, avšak nese to s sebou nejrůznější rizika. Co všechno se může stát, když chce Oskar sehnat 1000 sledujících? Zjistíš také, co je to FOMO nebo jakou výhodu má koncové šifrování.
V ukázce se dozvíte informace o vzniku Malware muzea, které založil finský bezpečnostní technik Mikka Hyponen. Malware muzeum nabízí ukázky z dvacetileté historie malware.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně používat přístupová hesla.
S jakými formami šikany se dnes děti setkávají nejčastěji? Je šikana na internetu na vzestupu? V čem je šikana v kyberprostoru horší než klasická šikana? Týká se sexting pouze dívek? Jaké je nebezpečí sociálních sítí? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru Kateřina Lišková, vedoucí Linky bezpečí.
Jak chytré technologie proměňují naše domovy? Ukažme si, jakými technologiemi může být vybaven náš domov a jak mezi sebou všechny komunikují. Zamysleme se, jak vypadaly domovy lidí od dávných dob po současnost, v čem se odlišují? Jakých vymožeností jsme dosáhli? Dokážeme si představit, jak budou domácnosti vypadat za 50 let?
Nomofobie je označení pro panický strach z nedostupnosti mobilního telefonu. Podle některých odhadů může postihovat až 60 % populace včetně dětí. Na některé letní stanové tábory si účastníci s sebou mobil přivést nesmějí. Psychologové se shodují, že toto zdánlivé nepohodlí dětem prospívá.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.