05:48
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Videa, která nahrajeme na internet, jsou uložená na serverech. Odsud je můžeme streamovat na náš počítač či telefon nebo si je celá stáhnout a uložit. Vždy se ale do našeho zařízení dostane pouze kopie videa – originál zůstane na serveru.
Umělá inteligence má největší potenciál pozitivně ovlivnit zdravotnictví a automobilový průmysl. Využívá se ve finančních službách, logistice i řízení dopravy. V médiích slouží pro vyhledávání a vytváření reklamního obsahu klientovi na míru. Nad dalšími oblastmi využití umělé inteligence, resp. strojového učení, se zamýšlí vědec Tomáš Mikolov.
Influencer je uživatel internetu, který pomocí svých příspěvků na sociálních sítích ovlivňuje chování ostatních uživatelů. Má svůj kanál na sociálních sítích, skrze který komunikuje se svými fanoušky. Kdo by jím dnes nechtěl být? Komu ale věřit a jak se pozná kvalitní influencer?
Crowdfunding slouží k získání finančních prostředků pro nové začínající projekty od internetové komunity. V tomto videu nám Ondra poradí, jak na to, protože potřebuje novou kameru. Uvidíme, jestli se mu podaří vybrat peníze pomocí crowdfundingu nebo zda bude úspěšnější jeho teta s projektem sladké pošty.
Umělá inteligence nastupuje do různých oblastí našeho života a právě o tom je další pasáž z cyklu FUTURO. Dnes umělá inteligence pomáhá v řadě oblastí, stanovuje lékařské diagnózy, pátrá na internetu, rozeznává obličeje, řídí robotické bojovníky, překládá jazyky atd. Víte, že nás umělá inteligence i hlídá, překládá různé texty, skládá hudbu, a píše dokonce divadelní hry? Jak funguje strojové učení?
Rizika sdílení erotických materiálů v partnerském vztahu a možné následky popisuje Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, vedoucí projektu E-bezpečí. Vysvětluje, že sexting mezi partnery často vzniká jako projev vzájemné důvěry, ale po rozchodu partnerů se mohou sdílené materiály stát nástrojem pro vydírání nebo poškození pověsti bývalého partnera nebo partnerky. Zdaleka se to netýká jen náctiletých. Velmi nebezpeční jsou také sexuální predátoři, kteří se ukrývají za falešným dětským profilem. Na závěr rozhovoru zdůrazňuje pan Kopecký zásadu, že intimní materiály se nikdy nesdílejí.
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
Počítačové programy pracují s daty. Řídí je procesor podle instrukcí v programovém kódu, který napíší programátoři. Pokud v něm udělají chybu, procesor bude řídit chybně příslušný program. Když ale chybu nahlásíme, programátoři ji mohou odstranit a my si pak můžeme nainstalovat aktualizaci – vylepšenou verzi programu bez chyby.
Počítačová myš je dnes již nedílnou součástí jak stolních, tak přenosných počítačů. Jaká je její historie? V reportáži z Wifiny se dozvíte, kdo je Douglas Engelbart, kdy vynalezl první myš, z čeho byla vyrobena, jak fungovala a jak se měnil její tvar v průběhu let.
Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.
Komerční softwarové firmy si svoje know how pečlivě chrání. Opakem jsou Open Source projekty, které se šíří zdarma, jejich zdrojové kódy jsou veřejné a může je opravovat kdokoliv. Typickým příkladem je operační systém Linux. Věděli jste, že chyby bývají v Open Source programech opraveny rychleji než v těch komerčních? Je to právě díky velmi široké komunitě vývojářů, která se na testování a rozvoji těchto programů podílí.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.