05:48
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Videa, která nahrajeme na internet, jsou uložená na serverech. Odsud je můžeme streamovat na náš počítač či telefon nebo si je celá stáhnout a uložit. Vždy se ale do našeho zařízení dostane pouze kopie videa – originál zůstane na serveru.
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud je vymažeme, běžně se jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka „smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Kolaborativní robot (takzvaný kobot) je novou generací průmyslových robotů. Jde o robota, který dokáže spolupracovat s člověkem. Jak naučit kobota jeho práci? Silově poddajným robotům může člověk práci ukázat a navádět je vlastní rukou. Jiným způsobem výuky je metoda posilovaného učení, kdy se robot učí pomocí vlastních úspěchů a neúspěchů. Během padesáti pokusů se například naučí otáčet palačinky. Zároveň pracují maximálně bezpečně, zastaví se, když někdo vstoupí do jejich dráhy a podobně. Kolaborativní roboti jsou důležitou součástí takzvané čtvrté průmyslové revoluce, která by mohla vrátit výrobu z Číny zpátky do Evropy. V Dánském Odensee usilovně pracují na jejich vývoji a vylepšování.
„Ochromit nemocnici by dokázal i šikovný žák základní školy,“ říká v rozhovoru o digitální bezpečnosti expert Miroslav Lujka. Umí stát ochránit svá citlivá data? Jaké jsou tři druhy motivace hackerů a jak se jim bránit? Zhlédněte zajímavý rozhovor s odborníkem na téma kybernetické bezpečnosti a hackingu.
Čeští vědci jako první na světě použili umělou inteligenci čili strojové učení ke zkoumání vesmíru. Analýzou 4 milionů vesmírných spekter objevili bezmála tisíc nových objektů. Jedná se o velký pokrok v oblasti spektroskopie. O nové převratné technologii hovoří Petr Škoda z Astronomického ústavu Akademie věd.
Mnoho informací po nás státní správa žádá, ale můžeme my také různé informace zpětně získat? Různé instituce mají otevřená data a jejich podíl se pod tlakem veřejnosti zvětšuje. Přibližujeme se tak pomalu, ale jistě k zahraničním standardům.
Jak vypadá žebříček aplikací, které o nás, uživatelích, ukládají nejvíce dat? Kralují mu sociální sítě? Ve videu najdete nejen takový žebříček, ale také například vysvětlení procesu a rizik prolínání dat ze sociálních sítí a fungování států.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Internetové stránky se stahují ze serverů. Cesta k nim je poměrně složitá. Vede přes několik routerů, neboli internetových křižovatek. Každý server má svou IP adresu. Z webové adresy serveru ji umí zjistit DNS služba pomocí DNS serverů. A mimochodem, je dobré si nastavit heslo, které nejde lehce uhodnout.
Na internetu můžeme najít spoustu informací, ale bohužel i dezinformací. Než je přijmeme za své, je dobré si je ověřit z několika zdrojů. Pozornost je třeba věnovat zejména důvěryhodnosti webu a kontrole zdrojů, ze kterých byly informace čerpány. Pak pomůže pět základních otázek.
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.