05:48
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Videa, která nahrajeme na internet, jsou uložená na serverech. Odsud je můžeme streamovat na náš počítač či telefon nebo si je celá stáhnout a uložit. Vždy se ale do našeho zařízení dostane pouze kopie videa – originál zůstane na serveru.
Pojďme se společně podívat na kloub virtuální a rozšířené realitě. Jsou to dvě různé technologie, ale zároveň jsou si velmi podobné. Virtuální realita oklame vaše smysly a můžete mít pocit, že jste kdekoliv. Rozšířená realita pomůže spoustě lidí, ukáže vám třeba, co všechno a jak udělat, aby znovu fungovala rozbitá věc.
Rozhovor s mladým vědcem Tomášem Mikolovem, který se zabývá použitím neuronových sítí pro rozpoznávání lidské řeči a strojový překlad. Podílel se také na výrazném vylepšení Google překladače. Vědec vysvětluje svoji práci na modelu, kdy na slovo z obecného jazyka pohlíží jako na vektor z mnohadimenzionálního prostoru a zkoumá použití matematických prostředků při počítačovém zpracování přirozeného jazyka. Na úvod (5:28) je vysvětlen pojem obecná (silná) umělá inteligence, která je použitelná na více různých typů úloh. V rozhovoru se pracuje s pojmy neuronová síť, strojové učení a dalšími z oblasti matematiky a umělé inteligence. Mikolov vysvětluje, že jazyk a matematika k sobě mají velmi blízko. Jeho cílem je vyvinout počítač, který se umí učit stejně jako člověk. Ve střední pasáži (19:55) Tomáš Mikolov zmiňuje své důvody k odchodu do zahraničí a následně své zkušenosti z práce na americké univerzitě, ve firmách Google a Facebook a svůj názor na sběr dat pro jejich následné využití v cílené reklamě a známé kauze Cambridge Analytica. V závěrečné pasáži (42:40) jsou diskutovány obecné otázky umělé inteligence, jako například vývoj komplexních modelů, propojení evoluce člověka a vývoje umělé inteligence i hrozba jejího zneužití. Měli bychom se umělé inteligence bát?
Spojení virtuální realita jste jistě slyšeli, ale pojďme si společně ukázat, jak se do virtuální reality můžeme dostat a jak umíme ošálit náš mozek. K tomu všemu nám pomáhají virtuální brýle. Podívejme se, jak je to možné a jak se jim daří nás přesunout do jiného světa.
Dětskému divákovi je zábavnou formou vysvětleno, k čemu slouží nabíječka notebooku, flash disk, mikrofon a webová kamera.
Šíření konspiračních teorií pomocí hoaxů je zvláště oblíbené. Znáte nějaké příklady? Kdo a proč šíří hoaxy? A proč jim lidé věří, ať už jsou sebešílenější?
Ondrova teta se stala závislou na PvPčku. Ondra jí musí pomoct ASAP. V tomto videu s Ondrou proniknete do světa internetových zkratek a dozvíte se, co znamená OMG, GG, MMO, AKA, LOL, ROFL, AFAIK, IMHO, ASAP, AFK, BTW a BRB. A také co je to internetový mem.
Rizika sdílení erotických materiálů v partnerském vztahu a možné následky popisuje Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, vedoucí projektu E-bezpečí. Vysvětluje, že sexting mezi partnery často vzniká jako projev vzájemné důvěry, ale po rozchodu partnerů se mohou sdílené materiály stát nástrojem pro vydírání nebo poškození pověsti bývalého partnera nebo partnerky. Zdaleka se to netýká jen náctiletých. Velmi nebezpeční jsou také sexuální predátoři, kteří se ukrývají za falešným dětským profilem. Na závěr rozhovoru zdůrazňuje pan Kopecký zásadu, že intimní materiály se nikdy nesdílejí.
Komerční softwarové firmy si svoje know how pečlivě chrání. Opakem jsou Open Source projekty, které se šíří zdarma, jejich zdrojové kódy jsou veřejné a může je opravovat kdokoliv. Typickým příkladem je operační systém Linux. Věděli jste, že chyby bývají v Open Source programech opraveny rychleji než v těch komerčních? Je to právě díky velmi široké komunitě vývojářů, která se na testování a rozvoji těchto programů podílí.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.