04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Kalkulačku někdy v životě použil asi každý. Jenže pokrok nezastavíš a nyní už si s obyčejnou kalkulačkou jen tak nevystačíme. Místo toho máme mnohem výkonnější zařízení, které zvládá mnohem více operací najednou a rychleji než obyčejná kalkulačka. Řeč je samozřejmě o počítačích. Ty mají za sebou sice relativně krátkou historii, ale o to větší pokrok stihly za tu dobu udělat. Inu, posuďte sami.
Roboti, kteří mění svět. Slyšeli jste někdy o obavě, že nás roboti ve všem nahradí? Nebojte se! V nerutinní práci je člověk nenahraditelný. Co to znamená? To si vysvětlíme. Pojďme ale poznat roboty více, dozvědět se něco o jejich vývoji, životě a práci, kterou jsou schopni zastat.
Identifikace lidí pomocí trojrozměrné podoby obličeje, snímání geometrie ruky, zkoumání lidských otisků a termosnímky přední části hlavy člověka, to jsou příklady biometrických údajů, které se pro identifikaci osob začaly využívat před více než deseti lety s růstem výkonu počítačů. Reportáž představuje počátky fungování těchto technologií.
Počítačové viry škodí počítačům, tabletům a mobilům a hlavně nám uživatelům. Je důležité vědět, že proti virům může pomoci antivirus, který ale musíme pravidelně aktualizovat. Ani tak však nemáme úplně vyhráno, důležité je se v digitálním světě chovat zodpovědně.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně reagovat na nenávistné, urážlivé komentáře a kyberšikanu na sociálních sítích.
Technologie rozpoznávání obličejů je v praxi nejvíce rozšířena v Číně, kde jsou ve veřejném prostoru rozmístěny stovky tisíc kamer. Nově detekci obličeje využívají některé obchody, stačí u pokladny naskenovat obličej, který si zákazníka přiřadí ke správnému zaregistrovanému účtu. Systém využívají hlavně mladší zákazníci výměnou za slevy na zboží. Čína tak rozšiřuje kontrolu nad veřejným prostorem s využitím sociálního kreditu, bodování občanů na základě jejich každodenních aktivit na internetu. Kritici upozorňují na nebezpečí zneužití v zemi, kde neexistují prostředky na ochranu soukromí.
Toto je skutečný příběh. Mladý podnikatel byl okraden o desítky tisíc korun kvůli podvodnému e-mailu a podvržené webové stránce. Phishing je nebezpečná technika internetových podvodníků, kteří se snaží z obětí vylákat hesla, údaje o platebních kartách nebo čísla osobních účtů a následně je zneužít pro vlastní obohacení. I když se nám to může zdát neuvěřitelné, stále fungují. Jak to probíhá v praxi? Podívejte se.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
Nakupování na internetu je pohodlné a stále oblíbenější. Jaká pravidla musíme dodržovat, abychom se vyhnuli zneužití osobních údajů a ztrátě peněz? O tom se poučíme v tomto dílu pořadu Máme na to.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.