04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Když píšeme dopis, dodržujeme určitá formální pravidla. Stejně tak je to i při psaní mailu. Stručně vyjádříme obsah svého sdělení v kolonce „předmět“. Máme možnost využít k zaslání zprávy více příjemcům najednou. Rozmyslíme si, zda budeme posílat i přílohy, aby objem dat nebyl moc velký a nezahltil schránku příjemce.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
YouTube je platforma, kde se můžete naučit spoustu nových věcí, ale také narazit na videa s nevhodným obsahem. Proto si vybírejte pouze kvalitní obsah a nenechte se jím zahltit. Kdo by se dnes nechtěl stát slavným youtuberem? Ale není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát ukáže třináctiletý Ondra své tetě, že plánovat výlet podle papírové mapy je v době internetu zbytečné. Internetové mapy umožňují zjišťovat zajímavosti a prohlížet fotografie z celého světa. Ondra také upozorní na využití GPS, geocaching a možnost stažení map pro offline použití.
I při uzavírání smluv přes internet je zapotřebí opatrnost. Stejně tak u přijímání uživatelských podmínek při registraci nejrůznějších služeb na internetu a sociálních sítích. Na co si je konkrétně potřeba dát pozor? To vám poradí tento díl pořadu Jak na internet.
Děti dokážou na internetu najít informace pro ně velmi užitečné, ale i takové, na které vzhledem ke svému věku nejsou ještě zralé. Proto mohou rodiče, učitelé nebo vychovatelé použít nástroje k omezení přístupu na některé internetové stránky. Nemělo by ale zůstat u pouhých zákazů. Měli byste být schopni dětem vysvětlit, proč jim zakazujete používat určité aplikace a weby.
Identifikace lidí pomocí trojrozměrné podoby obličeje, snímání geometrie ruky, zkoumání lidských otisků a termosnímky přední části hlavy člověka, to jsou příklady biometrických údajů, které se pro identifikaci osob začaly využívat před více než deseti lety s růstem výkonu počítačů. Reportáž představuje počátky fungování těchto technologií.
Být na sítích je pro někoho možná in, avšak nese to s sebou nejrůznější rizika. Co všechno se může stát, když chce Oskar sehnat 1000 sledujících? Zjistíš také, co je to FOMO nebo jakou výhodu má koncové šifrování.
Pojďme se společně podívat na video o dronech. Co je to dron a co by vše do budoucna mohl takový dron zvládnout? Dron je letoun bez posádky. Většinu dronů zatím někdo pilotuje a v nejbližších letech by mohly drony změnit mnoho oblastí našich životů.
Kalkulačku někdy v životě použil asi každý. Jenže pokrok nezastavíš a nyní už si s obyčejnou kalkulačkou jen tak nevystačíme. Místo toho máme mnohem výkonnější zařízení, které zvládá mnohem více operací najednou a rychleji než obyčejná kalkulačka. Řeč je samozřejmě o počítačích. Ty mají za sebou sice relativně krátkou historii, ale o to větší pokrok stihly za tu dobu udělat. Inu, posuďte sami.
Robotická ruka může mít víc kloubů než lidská. To se může hodit pro plnění různých úkolů, například v automobilovém průmyslu nebo potravinářství.
Na drony lze umístit kameru. A dron s kamerou lze použít k natáčení filmových scén. Jaké typy scén se s nimi točí a jaký druh dronů filmaři používají? Co potřebují k jejich ovládání?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.