04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Systém na rozpoznávání obličejů s využitím umělé inteligence funguje na Letišti Václava Havla v Praze od roku 2018. Porovnává biometrický obraz tváří osob zachycených kamerovým systémem s policejní databází hledaných osob. V případě shody s podezřelým, systém upozorní policii. Kamery na rozpoznávání obličejů v současnosti fungují téměř na všech mezinárodních letištích ve světě.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
Počítačová myš je dnes již nedílnou součástí jak stolních, tak přenosných počítačů. Jaká je její historie? V reportáži z Wifiny se dozvíte, kdo je Douglas Engelbart, kdy vynalezl první myš, z čeho byla vyrobena, jak fungovala a jak se měnil její tvar v průběhu let.
Muž paralyzovaný od krku dolů dokázal opět psát pomocí počítačového algoritmu. Ten dokázal ze signálů z mozku poznat, jaké písmeno chce muž napsat. Vědci si od toho slibují usnadnění komunikace pacientů s podobnými postiženími. Jak se to dělá v praxi? O hranicích, možnostech a perspektivách výzkumu v českém i mezinárodním prostředí hovoří Václava Piorecká z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.
Šíření konspiračních teorií pomocí hoaxů je zvláště oblíbené. Znáte nějaké příklady? Kdo a proč šíří hoaxy? A proč jim lidé věří, ať už jsou sebešílenější?
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Stejně jako v knize si dáváme na zajímavé místo záložku, můžeme totéž udělat i na internetu. Záložky jsou jednou z nejpoužívanějších funkcí webových prohlížečů. Usnadňují a zjednodušují nám vyhledávání často používaných stránek. Základní funkce prohlížečů jsou stejné v libovolném zařízení a snadno se synchronizují. Šetří nám tak čas.
Všechno, co je o nás napsáno na internetu, vytváří náš internetový obraz. Je správné o něj pečovat, vždyť i personalisté během výběrového řízení prověřují internetový profil uchazeče. Čím vším ho ovlivňujeme a jak je možné se bránit fotomontážím a pomluvám, poradí Ondra v tomto videu.
Být na sítích je pro někoho možná in, avšak nese to s sebou nejrůznější rizika. Co všechno se může stát, když chce Oskar sehnat 1000 sledujících? Zjistíš také, co je to FOMO nebo jakou výhodu má koncové šifrování.
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
Digitální (ne)bezpečí je další díl pořadu FUTURO. Každý stát potřebuje zajistit bezpečí svých občanů. A technologie mu s tím umí pomoci. Představíme vám, jak vypadá kamerový systém města a jak jsme s jeho pomocí zabezpečeni. Dozvíme se také, jaký je rozdíl mezi hackerem a crackerem. A jak bude vypadat armáda budoucnosti?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.