04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Jak se vyhnout lupičům a šmírákům v našich počítačích? Kdo jsou to hackeři? A jak se jim bránit? Vydejme se společně s Marwinem, Kubou a Lindou do Datové Lhoty, kde na nás čeká mnoho důležitých informací, které nám pomohou zabezpečit počítač a budou dobrým pomocníkem pro zachování bezpečného prostředí v našem PC. Nezdržujme se! Datová Lhota už čeká!
Čím více je obrazovek, tím je větší zábava? Pozor, modré světlo na nás má negativní dopad. Špatně spíme a hrozí nám i z přemíry technologií tzv. digitální demence. Co to je a jak se jí bránit? A říká vám něco pojem environmentální žal? Je také spojený s nadužíváním technologií...
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Při používání internetu se můžeme setkat i s falešnými profily uživatelů. Nikdy nemůžeme stoprocentně vědět, kdo sedí na druhé straně. Kybergrooming aneb přetvařování na internetu je velice nebezpečný jev. Riziko představuje hlavně pro děti a seniory. Pozor tedy na sjednané schůzky, aby nás nečekalo nemilé překvapení. Nejlepší je bavit se online jen s lidmi, které skutečně znáte.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně vyhledávat na internetu.
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
Závislost na internetu je již klasifikována jako jeden druh psychické poruchy. Závislý člověk na něm tráví stále více času a reálný svět ho míjí. Zanedbává kvůli němu vše ostatní a dění na internetu výrazně ovlivňuje jeho nálady. Čas strávený na internetu je proto nutné regulovat.
S Agentem v kapse si zopakujeme, jak se chovat bezpečně na internetu. Co udělat, když je potřeba něco zaplatit? Komu můžeme posílat svoje fotky? A co když jsem podle internetu vyhrál soutěž a mám odeslat někam své osobní údaje?
Poutavé video ukazuje dříve nepředstavitelné pohybové schopnosti současných robotů. Může robot tančit nebo vylézt po kolmé stěně? Jak je náročné, aby se robot vyrovnal s okolním prostředím a různými typy povrchů? Může se robot učit z vlastních chyb, dokáže se sám rozhodovat? Jak se řeší bezpečnost robotů při práci s lidmi? Kolik robotů už dnes lidem usnadňuje práci? Jak dlouho bude trvat, než vstoupí roboti do našich domácností? Nejen na tyto otázky odpovídá Václav Hlaváč, zástupce ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT Praha.
Spojení virtuální realita jste jistě slyšeli, ale pojďme si společně ukázat, jak se do virtuální reality můžeme dostat a jak umíme ošálit náš mozek. K tomu všemu nám pomáhají virtuální brýle. Podívejme se, jak je to možné a jak se jim daří nás přesunout do jiného světa.
Videa, která nahrajeme na internet, jsou uložená na serverech. Odsud je můžeme streamovat na náš počítač či telefon nebo si je celá stáhnout a uložit. Vždy se ale do našeho zařízení dostane pouze kopie videa – originál zůstane na serveru.
Reportáž z období, kdy Tesla Eltos začala vyrábět první československé mikropočítače. Divák v kostce uvidí, co tyto počítače uměly, a nahlédne, jak vypadalo PR nových technologií během normalizace.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.