04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Video představuje dnešní klávesnici, tzv. QWERTY klávesnici. (Proč QWERTY? Jen se podívejte, kde se ta písmena nachází). Dnešnímu uspořádání klávesnice předcházely různé způsoby, například písmena řazená za sebou jako had a místo 1 a 0 se používalo „I“ a „O“. A věděli jste, že vznik QWERTY klávesnice ovlivnil zápis Morseovy abecedy nebo že za prohozením kláves „Y“ a „Z“ stojí němčina?
Rozšířená realita znamená přidání neexistujících objektů do obrazu reálného světa kolem nás. A hračkářský průmysl by musel být blázen, kdyby tuto magii nevyužil. Můžeme tak vidět třeba skřítky z pohádek ve školní třídě, oživlé historické postavy na hradní expozici nebo je možné se na chvíli stát Jediem. Není k tomu třeba mít drahou technologii, úplně stačí chytrý telefon.
Pasáž stručně představuje, z čeho se skládá počítač. Jinak řečeno, divák se dozví, co je to hardware.
O riziku sdílení osobních informací na internetu a řešení kyberšikany hovoří Michaela Svatošová, koordinátorka projektu Stop kyberšikaně. Jaký je rozdíl v chování mužů a žen ve virtuálním prostředí a s jakými projevy šikany se v něm setkávají? Jakou roli v ní hrají sociální sítě? Proč není dobré se spoléhat na virtuální vztahy? Ukázka je tlumočena do znakového jazyka.
Jak budeme žít v roce 2050? Co pro nás bude důležité? Čeho si ceníme dnes a změní se to v budoucnu? Kam až nás technologie dovedou? Uděláme si malý výlet. Zkusíme si představit budoucnost, abychom se na ni mohli začít připravovat už dnes.
Jaroslav Kubera, bývalý předseda senátu, řekl ve svém novoročním projevu: "Žijeme dva životy. Jeden virtuální a jeden reálný, který je často zcela jiný." Jak moc je jiný? Nad rozdíly života reálného a virtuálního na síti se zamýšlí hosté pořadu Politické spektrum.
Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.
Při používání sociálních sítí je třeba velké opatrnosti. Musíme si rozmyslet, co všechno chceme o sobě prozradit. Mnohdy tak dáváme příležitost různým podvodníkům. Někdy z legrace zveřejníme přátelům něco, z čeho pak vyplynou problémy. Obecně platí, že nezveřejňujeme o druhých nic, co bychom nechtěli slyšet o sobě.
Digitální (ne)bezpečí je další díl pořadu FUTURO. Každý stát potřebuje zajistit bezpečí svých občanů. A technologie mu s tím umí pomoci. Představíme vám, jak vypadá kamerový systém města a jak jsme s jeho pomocí zabezpečeni. Dozvíme se také, jaký je rozdíl mezi hackerem a crackerem. A jak bude vypadat armáda budoucnosti?
Listuješ na internetu a občas si připadáš, jako by tě někdo sledoval? Reklamní server o tobě dokáže zjistit spoustu informací. A jak je to možné? Určitě už na tebe někde na internetu vykouklo slovo cookies. V tomhle případě to sušenka opravdu nebyla. A co tedy? Vydej se do Datové Lhoty a uvidíš!
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.