04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Roboti naleznou uplatnění nejen v průmyslu, ale i v mnoha dalších odvětvích. Pasáž ukazuje, že mohou být užiteční v cestovním ruchu, v nemocnicích při náročných operacích i v armádě, kde nahrazují vojáky v nebezpečných lokalitách.
První československé osobní počítače vyráběla v 80. letech 20. století firma ZPA Nový Bor. Jak vypadal počítač Honza, co dokázal a jaká byla jeho cena? O historii počítačů v bývalém Československu hovoří Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky na ČVUT, a Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
Pojďme se společně podívat, jak může umělá inteligence hlídat plavce. V plaveckém bazénu v Hamburku nehlídají plavce jen plavčíci, ale také umělé oko v podobě kamerového počítačového systému. Ten je založený na umělé inteligenci, která rozpozná tonoucího. Nejprve sleduje tonoucího a poté zčervená a spustí zvukový poplach.
Když chceme psát na počítači česky, musíme si přepnout jazyk klávesnice na češtinu. V různých jazycích jsou totiž různá písmena, a všechna se na jednu klávesnici nevejdou. To, aby se po stisknutí klávesy napsalo na obrazovku správné písmeno podle nastaveného jazyka, zařizuje ovladač klávesnice.
Na příběhu chlapce Michala se divák dozví, že by měl trávit na počítači jen omezené množství času, jinak se z něj může stát „počítačový závislák“.
Tentokrát si třináctiletý Ondra sám na sobě vyzkouší, jaké to je, když ho někdo tajně natočí na video a předvádí na internetu jako nemehlo. A my se dozvíme, jaká práva na internetu platí.
I když se bezpečnostní opatření neustále zlepšují, hackeři jsou často o krok napřed. Obětmi jsou obvykle banky, úřady i nemocnice. Reportáž popisuje způsoby útoků hackerů, kteří se snaží získat finance nebo citlivé osobní údaje.
Digitální (ne)bezpečí je další díl pořadu FUTURO. Každý stát potřebuje zajistit bezpečí svých občanů. A technologie mu s tím umí pomoci. Představíme vám, jak vypadá kamerový systém města a jak jsme s jeho pomocí zabezpečeni. Dozvíme se také, jaký je rozdíl mezi hackerem a crackerem. A jak bude vypadat armáda budoucnosti?
Řada tvůrců e-shopů již experimentuje s virtuální realitou. Vejít do obchodu, vybrat si oblečení, vyzkoušet si ho a zaplatit – to všechno virtuálně. To je možná budoucnost on-line nakupování. Pasáž ukazuje experimentální aplikaci určenou pro nakupování oblečení přes e-shop ve virtuální realitě.
Muž paralyzovaný od krku dolů dokázal opět psát pomocí počítačového algoritmu. Ten dokázal ze signálů z mozku poznat, jaké písmeno chce muž napsat. Vědci si od toho slibují usnadnění komunikace pacientů s podobnými postiženími. Jak se to dělá v praxi? O hranicích, možnostech a perspektivách výzkumu v českém i mezinárodním prostředí hovoří Václava Piorecká z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.
Internet může být užitečným pomocníkem při plánování dovolené. Přes internet si můžeme koupit kompletní zájezd nebo jízdenky, letenky, ubytování, vstupenky do muzeí či galerií, cestovní pojištění a další. Užitečné tipy se dozvíte v tomto dílu pořadu Jak na internet.
Současná digitální generace si svůj život nedokáže představit bez internetu. Internet je zdrojem informací a zábavy, ale někdy stačí pouhé jedno kliknutí a stane se hrozbou.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.