04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Při používání sociálních sítí je třeba velké opatrnosti. Musíme si rozmyslet, co všechno chceme o sobě prozradit. Mnohdy tak dáváme příležitost různým podvodníkům. Někdy z legrace zveřejníme přátelům něco, z čeho pak vyplynou problémy. Obecně platí, že nezveřejňujeme o druhých nic, co bychom nechtěli slyšet o sobě.
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
V roce 2017 zvítězil počítač nad člověkem ve hře poker. V týmu vědců Albertské univerzity v Kanadě, kteří tento algoritmus vyvinuli, byli i tři Češi. Po hře šachy a go se jedná o další překonanou hranici vývoje umělé inteligence.
Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.
Systém na rozpoznávání obličejů s využitím umělé inteligence funguje na Letišti Václava Havla v Praze od roku 2018. Porovnává biometrický obraz tváří osob zachycených kamerovým systémem s policejní databází hledaných osob. V případě shody s podezřelým, systém upozorní policii. Kamery na rozpoznávání obličejů v současnosti fungují téměř na všech mezinárodních letištích ve světě.
Kalkulačku někdy v životě použil asi každý. Jenže pokrok nezastavíš a nyní už si s obyčejnou kalkulačkou jen tak nevystačíme. Místo toho máme mnohem výkonnější zařízení, které zvládá mnohem více operací najednou a rychleji než obyčejná kalkulačka. Řeč je samozřejmě o počítačích. Ty mají za sebou sice relativně krátkou historii, ale o to větší pokrok stihly za tu dobu udělat. Inu, posuďte sami.
Reportáž z období, kdy Tesla Eltos začala vyrábět první československé mikropočítače. Divák v kostce uvidí, co tyto počítače uměly, a nahlédne, jak vypadalo PR nových technologií během normalizace.
Jak chytré technologie proměňují naše domovy? Ukažme si, jakými technologiemi může být vybaven náš domov a jak mezi sebou všechny komunikují. Zamysleme se, jak vypadaly domovy lidí od dávných dob po současnost, v čem se odlišují? Jakých vymožeností jsme dosáhli? Dokážeme si představit, jak budou domácnosti vypadat za 50 let?
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát ukáže třináctiletý Ondra své tetě, že plánovat výlet podle papírové mapy je v době internetu zbytečné. Internetové mapy umožňují zjišťovat zajímavosti a prohlížet fotografie z celého světa. Ondra také upozorní na využití GPS, geocaching a možnost stažení map pro offline použití.
I při uzavírání smluv přes internet je zapotřebí opatrnost. Stejně tak u přijímání uživatelských podmínek při registraci nejrůznějších služeb na internetu a sociálních sítích. Na co si je konkrétně potřeba dát pozor? To vám poradí tento díl pořadu Jak na internet.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.