04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Na příběhu chlapce Michala se divák dozví, že by měl trávit na počítači jen omezené množství času, jinak se z něj může stát „počítačový závislák“.
Třináctiletý Ondra musí vyřešit zavirovaný počítač i telefon své tety. Podaří se mu to? Zároveň vysvětlí, jak se viry dostávají do našich zařízení a jak se jim můžeme bránit.
S jakými formami šikany se dnes děti setkávají nejčastěji? Je šikana na internetu na vzestupu? V čem je šikana v kyberprostoru horší než klasická šikana? Týká se sexting pouze dívek? Jaké je nebezpečí sociálních sítí? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru Kateřina Lišková, vedoucí Linky bezpečí.
Stále víc měst instaluje v ulicích bezpečnostní kamery. Ve spojení se softwarem, který v davu dokáže rozeznat konkrétní obličej, nebo dokonce chování, jde o účinnou zbraň proti zločinu a terorismu. Takový systém se však dá zneužít pro mohutné zásahy státu do života mnohých lidí. Příkladem je Čína provozující systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Nad výhodami a úskalími softwaru na rozpoznávání obličejů se zamýšlí expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Pluhařík.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně reagovat na nenávistné, urážlivé komentáře a kyberšikanu na sociálních sítích.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát třináctiletý Ondra své tetě vysvětlí výhody digitální fotografie. Dozvíme se, jak můžeme prezentovat fotografie na internetu, jak je zálohovat do cloudu a upravovat online.
Internet nemá žádného editora, který by kontroloval jeho obsah. Proto se zde můžeme setkat s nesmysly uveřejněnými z nedbalosti nebo úmyslně. Zkrátka úplně cokoliv. Vše si pečlivě ověřujte a hlavně používejte zdravý rozum, tedy kritické myšlení.
První počítačový virus vznikl v roce 1986 a od té doby se způsob počítačových útoků dosti vyvinul a klasické počítačové viry téměř vymizely. Dnes se potkáte s nejrůznějšími typy škodlivého softwaru, souhrnně nazývaného malware. Rozhovor s odborníkem z firmy zabývající se ochranou proti počítačovým útokům nastíní dnešní praktiky počítačových podvodníků a možnou ochranu proti nim.
Co jsou zač roboti a jak vzniklo slovo robot? Vypadají všichni roboti jako lidé? A používají se opravdu nebo stále patří jen do sci-fi? Dozvíme se také, co jsou to Asimovovy zákony robotiky.
Pojďme se společně podívat na video o dronech. Co je to dron a co by vše do budoucna mohl takový dron zvládnout? Dron je letoun bez posádky. Většinu dronů zatím někdo pilotuje a v nejbližších letech by mohly drony změnit mnoho oblastí našich životů.
Pasáž stručně představuje, z čeho se skládá počítač. Jinak řečeno, divák se dozví, co je to hardware.
„Umělá inteligence je často nevysvětlitelná,“ říká profesor Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT v Praze. V tomto videu popisuje hranice možností současné umělé inteligence. Algoritmy umělé inteligence už dnes vládnou světu a ovládají společnost. Umí se samy zlepšovat, ale ještě neumí vytvořit nový algoritmus, zatím jim chybí samostatná kreativita. Jak je hardware důležitý pro rozvoj umělé inteligence? Měla by být umělá inteligence open-source? Odpovědi na tyto i další otázky přinášíme.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.