04:29
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Ondrova teta se dozvěděla, že developeři chtějí zbourat místní skatepark a místo něj postavit obchodní dům. To ji natolik rozzlobilo že se rozhodla tomu za každou cenu zabránit. Jak na to? Stane se členkou facebookové skupiny. Dá naštvaného smajlíka developerské firmě. Podepíše internetovou petici. A co na její počínání říká Ondra? Jak správně pomáhat s využitím internetu, se dozvíte v tomto videu.
Nomofobie je označení pro panický strach z nedostupnosti mobilního telefonu. Podle některých odhadů může postihovat až 60 % populace včetně dětí. Na některé letní stanové tábory si účastníci s sebou mobil přivést nesmějí. Psychologové se shodují, že toto zdánlivé nepohodlí dětem prospívá.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně používat přístupová hesla.
V tomto videu vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, proč není správné sdílet a stahovat autorská díla, co je to torrent, embedované video a darknet.
Robotický sklad, kde jedno autonomní vozítko dokáže nahradit práci až tří lidí a do skladu se vejde až o 50 % více zboží. Tak vypadá výsledek společné práce odborníků firmy Systematic a Technické univerzity v Liberci. Neunavitelné skladníky řídí algoritmus, který hledá co nejefektivnější cesty. Tento systém má stále své nedostatky, ale jeho autoři věří, že by mohl přinést do skladového hospodářství miliardové úspory.
Když chceme psát na počítači česky, musíme si přepnout jazyk klávesnice na češtinu. V různých jazycích jsou totiž různá písmena, a všechna se na jednu klávesnici nevejdou. To, aby se po stisknutí klávesy napsalo na obrazovku správné písmeno podle nastaveného jazyka, zařizuje ovladač klávesnice.
Vydejme se společně do Datové Lhoty a poznejme opravdové fungování počítače. Zažili jste někdy, když počítač nepracoval tak, jak byste si představovali? Točilo se kolečko a vše trvalo opravdu dlouho? Představme si počítač jako náš pokoj, jak dlouho trvá najít nějakou věc, když je v něm nepořádek. Proč se dá počítač přirovnat k pokoji? To a další informace o jeho fungování nám povědí kluci z Datové Lhoty.
Vědec Tomáš Mikolov popisuje rozdíl mezi umělou inteligencí, strojovým učením a neuronovými sítěmi. Seznámí vás s principem fungování strojového učení a možnostmi jeho využití. Zamýšlí se nad tím, zda bychom se umělé inteligence měli v blízké budoucnosti obávat.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.