04:29
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Ukázka odpovídá na otázku, co se stane s digitální stopou, když uživatel zemře. Mohou se pozůstalí dostat k emailovým kontaktům zemřelého a mohou zablokovat jeho profily na sociálních sítích, anebo je rovnou smazat? Dozvíte se, jak se dostat k přístupovým údajům a heslům a co všechno je k tomu potřeba. Máme pro tuto situaci vůbec patřičnou legislativu?
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát ukáže třináctiletý Ondra své tetě, že plánovat výlet podle papírové mapy je v době internetu zbytečné. Internetové mapy umožňují zjišťovat zajímavosti a prohlížet fotografie z celého světa. Ondra také upozorní na využití GPS, geocaching a možnost stažení map pro offline použití.
Jak budeme žít v roce 2050? Co pro nás bude důležité? Čeho si ceníme dnes a změní se to v budoucnu? Kam až nás technologie dovedou? Uděláme si malý výlet. Zkusíme si představit budoucnost, abychom se na ni mohli začít připravovat už dnes.
Umělá inteligence porazila nejlepšího šachistu na světě již dávno. A vyhrává nad lidmi i v dalších složitých hrách, například v go, asi nejtěžší deskové hře na světě, kde máte za úkol pomocí kamenů obklíčit svého soupeře.
Muž paralyzovaný od krku dolů dokázal opět psát pomocí počítačového algoritmu. Ten dokázal ze signálů z mozku poznat, jaké písmeno chce muž napsat. Vědci si od toho slibují usnadnění komunikace pacientů s podobnými postiženími. Jak se to dělá v praxi? O hranicích, možnostech a perspektivách výzkumu v českém i mezinárodním prostředí hovoří Václava Piorecká z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.
Pasáž stručně popisuje historii mobilních sítí a jednu z hlavních výhod 5G sítě, čili páté generace mobilní telekomunikační sítě. Touto výhodou je vyšší přenosová rychlost.
V počátcích internetu nikdo netušil, co bude za pár desítek let. Internet byl totiž použitelný pouze k výměně textových zpráv. Rychlost připojení k internetu, nabídka online služeb i počet zařízení připojených k internetu během pár let prudce narostly. Aby bylo možné připojit k internetu nová zařízení, přecházíme dnes z internetového protokolu verze 4 na verzi 6. Odhadnout směr dalšího vývoje není však jednoduché.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.