22:09
Pohádka O dvanácti měsíčkách, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o Marušce, kterou v zimě vyžene zlá macecha a nevlastní sestra ven pro jahody, borůvky a jablíčka. Laskavé Marušce však s úkoly pomůže dvanáct kouzelných bratrů měsíčků.
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku poznávat slovní druhy. Vyjmenujme všechny slovní druhy. Procvičme si čísla, kterými jsou označovány. Jak poznáme přídavná jména? Jaký, který, čí se ptáš, už přídavná jména znáš. Společně si řekneme i další rýmy, které nám pomohou lépe poznat ostatní slovní druhy. Určeme slovní druhy a zasoutěžme si.
Pořad hravou formou seznamuje děti s písmenem Y. Určuje rozdíl mezi písmeny I a Y, a ukazuje, jak se toto tiskací písmeno píše. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Pohádka Otesánek, kterou předčítá herec Miloslav König. Příběh vypráví o starých manželích, kteří si přejí děťátko. Přání se jim splní, když jednoho dne donese muž pařízek a ten zázrakem ožije. Problémem však je, že má neustále hlad a sní všechno, co se mu postaví do cesty. Pohádka je přeložena do znakové řeči.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 4. ročníku něco o zvukové stránce jazyka. Záleží na tom, jak větu přečteme? Má vždy stejný význam? Zkusme si, jaký je úkol moderátorů, zahrajme si na ně.
Gestika, mimika, tón hlasu, postoj těla, dokonce i volba oblečení. Toto vše tvoří až 80 % našeho sdělení. Naučte se ji číst! Video nám například vysvětlí, jak poznat lháře, upřímný úsměv od neupřímného a co je to zrcadlení.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 1. ročníku číst a psát písmeno Ž, ž. Za pomoci obrázků a hádanek nejdříve vyvodíme písmenko Ž. Zahrajeme si hry se slabikami a nacvičíme správný tvar velkého a malého písmene Ž, ž.
Ludmila Uhlířová z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje tzv. aktuální členění. Ve vybrané pasáži je popsán slovosled v češtině, který je sice volný, ale ne libovolný. Dozvíte se o různých slovosledných variantách i o tom, jak pořadí slov mění význam. Pasáž je doplněna scénkou z představení Hospoda Na mýtince.
Výklad profesní mluvy mimů je uveden humornou scénkou. Následně český mim Radim Vizváry vysvětluje význam jednotlivých výrazů z jazyka mimů. Víte, co je pantomissimo, pierot nebo mimismus?
Pohádka Dvě Maričky, kterou předčítá herečka Dagmar Havlová. Příběh vypráví o dvou podobných Maričkách, které žijí úplně odlišným životem. Jedna je pyšná princezna a druhá bydlí v chaloupce u chudého ševce. Co se stane, když jim pán krkonošských hor vymění role?
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 2. ročníku, jak se rozdělují hlásky. Proč se některým souhláskám říká tvrdé, měkké a obojetné? To se dozvíme v básničkách, při kterých se i lehce protáhneme. Nebude chybět ani abeceda. Na konci pořadu si zacvičíme s olympionikem Davidem Svobodou.
V pátém díle LOGOhrátek si procvičíme přídavná jména, která nám pomáhají popsat vlastnosti a stavy. Při pohybové hře si zahrajeme na kuželky nebo budeme chodit po čáře. Budeme hledat pro barvy korálků jiná přídavná jména označující jejich barvu. A na závěr budeme zkoušet stupňovaní přídavných jmen.
Pohádka Čtvero bratří, kterou předčítá herec Jiří Zapletal. Příběh vypráví o čtyřech bratrech, kteří se vydají do světa. Díky neobyčejným schopnostem zažívají různá dobrodružství. Jednou dokonce společně zachrání ztracenou princeznu. Za ženu si ji však může vzít jen jeden…
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 1. ročníku tvořit hádanky. Ukážeme si, jaký bude postup při jejich tvoření. A připravíme si zajímavé zadání pro ostatní.
V druhém díle Slovohrátek se Anička s Viktorkou zabývají cizími jazyky a vymýšlením tajné české řeči pomocí prohazování samohlásek. Jak se to dělá a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Mómo tojno řoč aneb kolik řečí umíš.
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje užívání protikladů v češtině a to jak v lidových rčeních či v poezii, tak v běžné řeči.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.