03:39
Praktické rady, jak odmítat nekalé obchodní praktiky, které na člověka útočí z mnoha stran. Vysvětlení, jak se jim bránit i jak jim předcházet.
Vysvětlení pojmů reklamace a záruční doba a za jakých podmínek k reklamaci může dojít. Dále se děti dozvědí, jaká práva má zákazník při reklamaci a jak při ní postupovat.
Vysvětlení, jak probíhá reklamace v praxi od lhůty pro reklamaci, přes soupis reklamačního protokolu až po doručení zboží zpět prodejci.
Animovaná ukázka věnovaná vývoji nakupování, včetně upozornění na nebezpečí spojené s nákupem přes internet. Počet uživatelů internetu, kteří na něm současně nakupují, se stále zvětšuje. Proto se stává stále lákavějším prostředím pro novodobé zloděje a podvodníky.
Základní informace o ČOI neboli České obchodní inspekci. Tato organizace kontroluje prodejce a jejich výrobky, které jsou dodávány na trh. Zároveň tak chrání práva spotřebitelů.
Podvodní obchodníci prodávají předražené a nekvalitní zboží za použití manipulace a agrese. Nebojí se lži ani zastrašování. Často se při tom dostávají na hranu zákona, nebo ho dokonce při nekalých obchodních praktikách porušují.
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Žena, která se ocitla na ulici a propadla závislosti na alkoholu, překonala už mnohé. Nejtěžší zkouška ji ale čeká. Před soudem se setkává se svým synem, kterého opustila před šesti lety.
Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
Smlouva je dohoda. Má formu ústní nebo písemnou (kupní smlouva, nájemní, pracovní, o úvěru aj.). Každou písemnou smlouvu si musíme vždy pořádně přečíst. Pokud s něčím nesouhlasíme nebo něčemu nerozumíme, nic nepodepisujeme. Pomoci nám může právník.
Dne 21. srpna 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Zatímco vojska ostatních zemí naši republiku postupně opustila, ruští vojáci odešli až po sametové revoluci. Parlamentní komise vedená hudebníkem Michaelem Kocábem dojednala všechny podrobnosti odchodu a roku 1991 sovětská armáda definitivně opustila české a slovenské území. Fotografka Dana Kyndrová vše dokumentovala. Na fotografiích zachytila vyjednávání, samotný odsun a neušlo jí ani překvapivé chování ze strany Čechů. Ti často tento významný dějinný okamžik nijak zvlášť neprožívali, a někteří dokonce na pobyt ruských vojsk vzpomínali v dobrém.
Budování logistických center je jedním z kontroverzních důsledků našeho konzumního způsobu života. Všichni si chceme kupovat zboží, ale zároveň nikdo z nás nechce žít v blízkosti velkých překladišť. Při jejich plánování se však nehraje pouze o ochotu, či neochotu obyvatel takové stavby tolerovat, své zájmy mají i další aktéři. Na vahách jsou i ekonomické zájmy investorů, obavy dotčených obcí, v případě plánů developerů na Hodonínsku proti sobě stojí například geopolitické zájmy Číny a ochrana tisíciletých památek, unikátních lužních lesů nebo kvalitní orné půdy.
Pořad popisuje osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ). Ta si musí sama za sebe platit zdravotní a sociální pojištění, naopak zaměstnanci toto pojištění platí zaměstnavatel. OSVČ musí také podávat daňové přiznání.
Pasáž popisuje, co je to daň z příjmu, a vysvětluje, kdo ji musí platit. Jedná se o povinný odvod do státního rozpočtu, tudíž je i zákonem vymahatelný. Vysvětlení sankcí za neplacení i informace o tom, jak tuto daň stát přerozděluje (zdravotnictví, školství, policie, hasiči apod.).
Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.