06:50
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Lofoty jsou souostroví tvořené asi osmdesáti ostrovy ležícími až za severním polárním kruhem. Jejich příroda je skutečně panenská, jsou rájem rybářů, skialpinistů či milovníků surfování. Počasí se tu předpovídá jen velmi těžko, proměňuje se často i několikrát denně. Přestože klima Lofot je pro Středoevropany poměrně drsné, jsou Lofoty oteplovány výběžkem Golfského proudu, a tak je podnebí ostrovů výrazně teplejší než ve stejných zeměpisných šířkách kdekoliv na světě. Vydejte se s námi na exkurzi na toto kouzelné místo.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Východní část Grónska je uzavřeným světem, kde život zásadně ovlivňuje klima a přírodní procesy. Tuto velmi špatně přístupnou oblast, která dlouho vzdorovala prvním objevitelům, navštívil režisér Ladislav Moulis st. se svým filmovým štábem. Inspirací pro jeho výpravu byly práce významných osobností spojených s Arktidou, Knuda Rasmussena a Fridtjofa Nansena. Jedním z jejích cílů bylo porovnat poznatky Rasmussena a Nansena se současným stavem inuitských komunit. V dokumentu uvidíte i unikátní archivní materiály: sekvence z Rasmussenova původního filmu.
Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Pořad představuje Viktoriiny vodopády a unikátní železniční most přes kaňon řeky Zambezi.
S cestovateli Kamilou Novákovou a Milanem Tůmou se vydáme na trek chilským národním parkem Torres del Paine. Národní park Torres del Paine se nachází na jihu Chile a zasahují do něj jak Andy, tak Jihopatagonské ledovcové pole. UNESCO jej v roce 1978 vyhlásilo biosférickou rezervací a je považován za nejdůležitější národní park v Chile.
Více než půl miliardu let staré horniny, skalní města, vyvřeliny i naleziště zkamenělin, rostlin a živočichů, to je Geopark Český ráj. V roce 2015 získal Český ráj, jako jediný geopark v celé republice, značku UNESCO. S jakými problémy se tato oblast s unikátním přírodním dědictvím potýká?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
12 231
674
3 947
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.