04:56
Představení Tokia, hlavního města Japonska. Ukazuje velikost osídlení, kontrast modernity a tradic i dopravní systém tohoto velkoměsta.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Demografické problémy Číny jsou vysvětleny na politice jednoho dítěte a upřednostňování synů před dcerami, v důsledku čehož dochází k nerovnováze mezi pohlavími.
V souvislosti s Čínskou lidovou republikou se v mezinárodních vztazích objevuje pojem „politika jedné Číny“. Zjednodušeně řečeno to znamená, že Čína neuznává nezávislost některých autonomních území a totéž vyžaduje i od zahraničních partnerů. V té souvislosti se nejčastěji hovoří o Tibetu a Tchaj-wanu, podíváme se proto podrobněji na jejich stručný historický a politický vývoj. Odborníci pak vysvětlí, jak se to má s důsledky nedodržování principu jedné Číny v praktické politice.
KLDR, stát, o kterém každý ví, málokdo ho však navštíví. Návštěvy novinářů se smějí uskutečnit jen se souhlasem státu a pod přísnou kontrolou. V hlavním městě si prohlédneme nejvýznamnější památky, nové vědecko-technické centrum i metro, jehož spoje jsou často nespolehlivé vzhledem k výpadkům elektřiny. Ve městě jsou všudypřítomné portréty vůdců a ve výlohách nechybí protiamerické plakáty s tematikou jaderných zbraní.
Čínská největší přehrada světa Tři soutěsky slaví 15 let od svého spuštění. Přestože je čínským režimem prezentovaná jako úspěšný projekt, zatopila 150 měst a její budování neprobíhalo bez problémů ať už technických, nebo na politické úrovni.
V následující reportáži uvidíme hlavní a zároveň největší město Ománu, Maskat. Toto milionové město je kulturním, hospodářským i ekonomickým centrem celého státu. Prohlédneme si sultánský palác, největší ománskou mešitu, národní muzeum a další architektonicky zajímavé stavby. Poté se vydáme i na tradiční tržiště.
Vztahy zemí na Blízkém východě se začaly okolo roku 2020 výrazně proměňovat. Izrael, Bahrajn a Spojené arabské emiráty spolu právě v tomto roce uzavřely investiční dohody a i v následujících letech pokračovalo sbližování Izraele s arabskými zeměmi v regionu. Za sbližováním dlouholetých nepřátel však jsou nejen bohulibé cíle. Vytváří tak hráz proti společnému nepříteli oblasti, Íránu. Ten sleduje vývoj blízkovýchodních vztahů s velkým znepokojením a hovoří o komplotu sionistů, Ameriky a arabských zrádců. Ani Palestinci nejsou těmito kroky příliš nadšeni a cítí, že prohrávají svůj boj o určování své autonomity.
Široké a nekonečné stepi tvoří srdce centrálního Kazachstánu. Ve stepích najdete tradiční pastevce koní i stopy moderní kosmonautiky. Supermoderní je také hlavní město Astana, ale stepi ukrývají pozůstatky kruté historie – sovětského gulagu.
Americký výrobce elektromobilů Tesla se kvůli otevření nového prodejního a servisního centra v čínské oblasti Sin-ťiang v roce 2020 opět stal terčem kritiky. Čína čelí obviněním, že se v Sin-ťiangu dopouští porušování lidských práv u tamních etnických Ujgurů. Elona Muska pak demokratický svět viní z toho, že jeho podnikání v oblasti nehumánní postupy Číny ignoruje a vlastně legitimizuje. Tesla však není jedinou korporací, která v oblasti působí.
Textilní průmysl má svou odvrácenou stranu. Při výrobě látek se ročně potřebuje 93 miliard kubíků vody, 98 milionů tun nafty a chemikálií, celkem za 21 miliard USD. Oděvní průmysl se také podílí na průmyslovém znečištění vody a produkuje značné množství mikroplastů. Z těchto důvodů se stále častěji skloňuje pojem „slow fashion". Jaké další trendy jsou na obzoru?
Metro v našem hlavním městě začalo jezdit v roce 1974. Jeho historie ale sahá ještě hlouběji. Úplně první zmínka o možné podzemní dráze pochází již z konce 19. století. Rozhodnutí o výstavbě metra padlo v roce 1939. Plány však přerušila válka a po válce nebyl na výstavbu dostatek finančních prostředků. Výstavba tak započala až v 60. letech. Dne 9. května 1974 se pak poprvé otevřely dveře pražského metra prvním cestujícím. O historii pražského metra hovoří vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m Prahy Pavel Fojtík při příležitosti 40. výročí otevření metra v roce 2014. Hovoří nejen o historii výstavby, ale i o architektuře a politických názvech stanic nebo o tom, že metro bylo velkým politickým tématem.
Kosmický průmysl nepatří v Česku mezi významné průmyslové obory a povědomí o něm je mezi veřejností malé. Centrem kosmického průmyslu je v České republice Brno, kde se nachází desítky firem věnujících se tomuto oboru. Jednou z nich je i firma SAB Aerospace, která vyvinula tzv. dispenser, unikátní zařízení pro vypouštění družic na oběžnou dráhu Země, které transport družic značně urychluje a zefektivňuje. A co ještě v Brně dělají?
Stavba vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici započala v roce 1987. Stavbě musely ustoupit části šesti obcí, z jedné z nich zbyl pouze kostel. Nádrž slouží k výrobě energie, k protipovodňové ochraně i chovu ryb. Také je populární mezi turisty, milovníky vodních sportů nebo rybáři. Zajímavé je i okolí přehrady, například Venušina sopka či kamenné varhany.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.