00:50
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Krátký souhrn výsledků statistického šetření o tom, co Češi považují za nejzávažnější problémy. Lidé nejčastěji zmiňují životní prostředí, znečištění ovzduší, přelidnění, globální oteplování, zacházení s pitnou vodou a třídění odpadů.
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
V Českém středohoří asi 15 km od Ústí nad Labem se nachází Muzeum v přírodě Zubrnice. Základem skanzenu, který představuje život v 19. století, je stará historická vesnice. Ta je výjimečná tím, že se jedná o zachovalou obec, ve které žije asi 200 obyvatel. Unikátní je též malý vodní mlýn na horní pohon napájený z Lučního potoka. Zajímavou technickou památkou je pak místní nádraží postavené v roce 1890 s muzejní expozicí dopravy, které se nachází v dolní části obce.
Místo bývalých výrobních hal v okolí O2 Arény v pražských Vysočanech má vzniknout nová čtvrť. Radnice chce pozemky koupit a na proměně brownfieldu se podílet s majiteli ostatních parcel.
Už více než 100 let už se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 totiž vznikl Československý státní ústav meteorologický, předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí u nás ale lidé zaznamenávali už dřív. Jak se měnily technologie měření, jak se měnila síť meteorologických stanic, jaké teplotní rekordy za dobu měření v Česku padly, kde se měří a jak se měnila prezentace předpovědi počasí v médiích?
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.