04:06
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
V ukázce je předvedena reakce hydrogenuhličitanu sodného (kypřicího prášku) s octem. Při této reakci vzniká velké množství oxidu uhličitého, který podporuje kynutí těsta. Hydrogenuhličitan sodný má ale i další praktické využití, například v lékařství.
Je ho nejvíc ve vesmíru. Vodík je fenomén, ve kterém je budoucnost. Vodíková auta a čerpací stanice, vodíková energetika. To všechno uvidíme v tomto videu ze Světa techniky z Dolních Vítkovic. Nebude chybět ani jednoduchý pokus se suchým ledem.
Reakcí siřičitanu sodného s jodičnanem draselným v kyselém prostředí vzniká jod, který reaguje se škrobem, což se projeví modrým zbarvením.
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Chcete znát tajemství kalifornské sněhové koule? Na jednoduchém pokusu si vysvětlíme, jak ji připravíme. Do nasyceného roztoku octanu vápenatého a ethanolu přidáme pro efekt roztok hydroxidu sodného obarveného fenolftaleinem. Vznikne tím gel, který zapálíme. Plamen ještě můžeme obarvit přidáním sloučenin některých kovů.
Extrakcí kávy získáme různé organické látky, které způsobují příjemné aroma kávy. Jednou z nich je alkaloid kofein, který ovlivňuje naši centrální nervovou soustavu. Jakým způsobem se kofein dostává do organismu? A co způsobuje nadměrné užívání kofeinu?
Na gumovém medvídkovi si ukážeme vlastnosti gelu, který je koloidní soustavou. Jejím příkladem je silikagel nebo kolagen. Gumový medvídek odolává mechanickým změnám, ale rozpouští se v kyselině sírové. Také aerogel má zajímavé vlastnosti. Vznikl nahrazením kapaliny plynem. Oxid křemičitý, z něhož je vyroben, tvoří pouze dvě desetiny jediného procenta, zbytek tvoří vzduch.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
Do gelu octanu sodného vhodíme krystalek octanu sodného. Ten spustí rychlou krystalizaci přesyceného roztoku octanu sodného. Při tomto ději také dojde k uvolnění tepelné energie.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jednotlivé prvky jsou látky, které se skládají ze stejných atomů. Ruský vědec Mendělejev uspořádal všechny prvky do tabulky, kterou dnes nazýváme periodickou soustavou prvků.
Rozdrcené cereálie nasypeme na papír, pod kterým pohybujeme magnetem. Kousky železa v nich obsažené se volně pohybují po papíru. Zhlédnutím videa se dozvíte nejen, proč železo vykazuje feromagnetismus, ale i jak vypadá výroba železa a jeho biochemický význam.
Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.