04:06
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Sůl – chlorid sodný – slouží jako prostředek ke zlepšení nálady. Život závisí na sodíkové pumpě řídící transport iontů přes buněčnou membránu. Na jazyku sůl aktivuje centra libosti. Její dobré rozpustnosti ve vodě lze použít k oddělení soli od písku, filtrací a následnou krystalizací.
Manganistan draselný neboli hypermangan chtěli využít němečtí konstruktéři k pohonu ponorek. Podívejte se na pokus, kterým chtěli tohoto dosáhnout. Na druhém pokusu je ukázána prudká oxidace hypermanganu s glycerolem vypadající jako sopka.
Proč se dichroman amonný nazývá vesuvský oheň nebo také sopka? Při hoření se dichroman amonný mění na dusík, oxid chromitý a vodu. Je to silné oxidační činidlo, výbušná a toxická látka.
Do kádinky stříkneme trochu plynu do zapalovače, což je vlastně zkapalněný propan. Co se stane, když k takto naplněné kádince přiložíme zapálený zapalovač? Plyn v kádince začně hořet. Propan je hořlavý a těžší než vzduch, a proto zůstává v kádince a hoří.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
Co se stane, když pomerančovou šťávu přefiltrujeme přes živočišné uhlí? Ztratí vůni, protože živočišné uhlí zachycuje silice, které jsou v pomerančové šťávě obsažené.
Do gelu octanu sodného vhodíme krystalek octanu sodného. Ten spustí rychlou krystalizaci přesyceného roztoku octanu sodného. Při tomto ději také dojde k uvolnění tepelné energie.
Růže nejsou jen červené, ale i růžové, žluté nebo béžové. Pomocí extrakce lze tyto barvičky z květů získat. Taková přírodní barviva se pak využívají například v potravinářství. V reakci s chloridem se některé barvy mnohonásobně zvýrazní.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jednotlivé prvky jsou látky, které se skládají ze stejných atomů. Ruský vědec Mendělejev uspořádal všechny prvky do tabulky, kterou dnes nazýváme periodickou soustavou prvků.
Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
Vysvětlení složení vody, nejrozšířenější molekuly na zemi, sestávající z atomů kyslíku a vodíku. Ukázáno i jejich vzájemné působení za vzniku takzvaného dipólového momentu, který má za následek vznik vodíkové vazby. Na pokusu je předvedena změna hustoty vody se změnou teploty.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.