04:09
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Vysvětlení významu vodíku jako paliva. Původně byl vodík vyráběn elektrolýzou vody, nyní se vyrábí z obnovitelných zdrojů – slunce a vody. Vysvětlen je také princip výroby vodíku pomocí nanomateriálů v keramickém reaktoru.
Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?
Lovci záhad se podívají na to, co teče pod námi, tedy do kanalizace. Systém podzemních stok je velké bludiště, kde určitě potřebujeme mapu. Dozvíme se, proč kanalizace nelibě páchne a jaké systémy využívá. A kde končí? V čistírně odpadních vod.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Co zesílí každý výbuch? Porovnáním výbuchu sudu prázdného a naplněného vodou posoudíte sami, co výbuch zesílí. V sudu naplněném po okraj vodou dojde k mnohem silnějšímu výbuchu. Voda je totiž nestlačitelné kapalina a síla výbuchu je přenášena až na místo nárazu.
A ryba promluvila… Zdá se to nemožné? Zvláštní druh akvarijních rybiček zvaný rypoun Petersův vysílá do vody elektrické impulzy. Ty můžeme nejen slyšet, ale také pomocí osciloskopu nebo počítačové zvukové karty vidět. Rypoun se používá ke zjišťování velice malého množství olova a trichlóretylénu ve vodě ve vodárnách. Tato metoda je daleko levnější, než klasické chemické testy.
Čím vlastně automobilová doprava škodí? Jaké látky každý den statisíce automobilů vypouští do ovzduší a okolí silnic? Jaký mají tyto látky vliv na člověka a přírodu?
V 70. letech 20. století byl představen první mikroprocesor. Základem mikroprocesoru jsou polovodičové součástky zvané tranzistory. První mikroprocesor obsahoval 250 takových tranzistorů, zatímco současný mikroprocesor jich má už 995 miliónů. Mikroprocesory, které zpočátku fungovaly na frekvenci 749 kHz, dnes fungují na frekvenci 4 GHz. Kdyby se stejným tempem zvyšovala rychlost aut, pak by cesta z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu. Bude miniaturizace mikroprocesorů pokračovat? Jaké skutečnosti stojí v cestě neustálému zmenšování tranzistorů a tudíž zvyšování výkonu na tak malé ploše?
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
Co se stane s 5 gramy polyakrylátu sodného, když na něj nalijeme 500 mililitrů vody? Zesíťovaný polyakrylát sodný má hydroskopické vlastnosti, proto veškerou vodu pojme. Tento polymer dokáže absorbovat až třistanásobek své hmotnosti.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.