07:22
Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.
Vysvětlení alotropních forem fosforu, reaktivity, vlastností a jeho výskytu v organismu jakožto klíčového prvku pro všechny formy života. Aby bílý fosfor v kapalném kyslíku vykazoval prudkou světelnou reakci, stačí jen krátká iniciace horkou skleněnou tyčinkou.
Jakou barvou plamene hoří síra? Při hoření se síra taví do krvavě rudé barvy a hoří modrým plamenem.
Kde všude můžeme najít uhlík? Mezi základní formy čistého uhlíku patří grafit a diamant. Jak vypadá jejich struktura a z ní vyplývající vlastnosti? Existují ale i další uměle vytvořené struktury uhlíku, jako je například grafen a fullereny. Jaké jsou jejich možnosti využití?
Co se stane, když nalijeme vařící vodu do tekutého dusíku? Při nalití horké vody do kapalného dusíku dojde k jeho prudkému odpaření. Stále má ale nízkou teplotu, proto kolem jeho částic kondenzuje vodní pára, kterou vidíme jako mlhu.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Co se stane, když do tekutého dusíku nalijeme vodu? Když do tekutého dusíku, který má teplotu -196 °C, nalijeme horkou vodu se saponátem a barvivem, dojde k velmi efektní explozi.
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
Hoření je chemická reakce, oxidace hořlavé látky za přístupu vzduchu. Oheň je jedním z objevů, které změnily dějiny lidstva. Hoří téměř cokoliv, ale musíme vědět, co čím uhasit. Podívejte se s námi, jak funguje princip hoření, jaké jsou typy hasících přístrojů a k hašení jakých látek slouží.
Proč sloní zubní pasta? Po shlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
Proč balóny dokáží létat a lodě plout? Proč limonáda light plave? Proč má člověk po vdechnutí fluoridu sírového hluboký hlas? Za vším stojí vztlaková síla, která dokáže nadnášet tělesa nejen v kapalinách, ale i v plynech.
Šíření škodlivin v ovzduší lze simulovat v aerodynamickém tunelu. Koncentrace olova na Příbramsku mnohonásobně převyšovala povolené limity i po zavedení ekologických opatření. A právě díky simulaci bylo zjištěno, že zdrojem znečištění není továrna. Kde se tedy olovo v ovzduší bere? V okolí se už téměř 1000 let těží olověná ruda a půda je olovem prosycená, orbou se olovo dostává do ovzduší.
Zahřátím vápence na teplotu asi 600 °C vznikne oxid vápenatý známý jako vápno. Smícháním vápna s vodou a pískem vzniká malta. Když vápno zahřejeme spolu s křemičitým pískem a uhličitanem sodným, vznikne roztok, který po zchlazení nekrystalizuje. Ztuhne do amorfní čiré látky zvané sklo. Chemickou reakcí oxidu vápenatého a vody vzniká hydroxid vápenatý. Tato reakce je exotermická, uvolňuje se při ní energie ve formě tepla. Vzniklé teplo můžeme použít k ohřevu pokrmu.
Co se stane, když pevný oxid uhličitý vhodíme do vody s methylčervení? Oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité. Přítomnost kyseliny je prokázána červeným zbarvením roztoku.
Motivační video pro mladé vědce na střední škole. Šestimocný chróm vznikající při různých výrobách je karcinogenní a je ho třeba odstranit ze znečištěné vody. Mladá vědkyně šestimocný chróm pomocí různých analytických metod pomocí hlinitokřemičitanů převádí na trojmocný, který je pro životní prostředí neškodný.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Všechny atomy uhlíku vznikají v srdcích hvězd. Uhlík se nachází také na naší planetě, a to v nejrůznějších formách. Známe jej jako diamant a grafit, tvoří součást chemických sloučenin, jako je křída či ropa a samozřejmě oxid uhličitý. Uhlík se ocitá v neustálém koloběhu, jehož součástí jsou geologické pochody i život sám. Michael nás provede tímto uhlíkovým cyklem a zopakuje některé klíčové experimenty, které vedly k objevu CO2.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.