19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Jak a z čeho se vyrábí přírodní bylinná kosmetika? Jak vypadá proces alkoholového louhování drcených bylin? Co všechno se z bylinek vyrábí a k čemu a jakým způsobem využívá výluhy z bylin kosmetický průmysl?
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
V roce 2022 se koná v Kataru mistrovství světa ve fotbale. U mnoha fanoušků vyvolalo přidělení šampionátu bohaté zemi bez velké fotbalové tradice řadu otázek. Jak Katar v pouštním prostředí zajišťuje přijatelné herní podmínky? Katar také čelí kritice kvůli pracovním podmínkám sezónních dělníků z chudších zemí. Pořadatelé se však brání a tvrdí, že podmínky práce zákonnými úpravami zlepšili. V tamních podmínkách je navíc složité vypěstovat svěží trávník pro fotbalová hřiště. O kontroverzích v souvislosti s přípravami fotbalového šampionátu hovoří fotbalový komentátor Jaromír Bosák.
V roce 2013 čelil Katar, pořadatel Mistrovství světa ve fotbale 2022, kritice ze strany britského listu The Guardian. Ten uvedl, že za dva měsíce zemřelo při otrocké práci na stavbách fotbalového stadionu 44 nepálských dělníků. Měsíce údajně nedostávali plat, byly jim zabaveny pasy a často neměli ani pitnou vodu. Pořadatelé mistrovství se však brání, že podmínky práce zákonnými úpravami zlepšili.
Barma čili Myanmar je plná nádherných pagod a klášterů. Dodnes se tu klaní Buddhovi, který byl původně princem a vymyslel pravidla šťastného života. Ta jsou tu vytesána do mramorových desek a je to snad největší kniha světa. Muži tu nosí „longyi“ neboli sukni, dívky zase používají přírodní kosmetiku tanaku. A lví tance pro štěstí? Prostě úžasné!
Osídlení v oblasti arménského města Sisian je nesmírně staré. Dokladem toho je nejstarší megalitická observatoř na světě pocházející již z 5. tisíciletí před naším letopočtem. V hornaté oblasti okolo Sisianu je také mnoho klášterů, které svědčí o vyspělé arménské středověké kultuře.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.