19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Plasty v klasické podobě jsou materiálem, který se téměř nerozkládá. Spíše dochází k jeho rozpadu na menší části, tzv. mikro a nanoplasty. Tyto částice pak mohou negativně působit na organismy, včetně člověka.
Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.
V roce 2022 se koná v Kataru mistrovství světa ve fotbale. U mnoha fanoušků vyvolalo přidělení šampionátu bohaté zemi bez velké fotbalové tradice řadu otázek. Jak Katar v pouštním prostředí zajišťuje přijatelné herní podmínky? Katar také čelí kritice kvůli pracovním podmínkám sezónních dělníků z chudších zemí. Pořadatelé se však brání a tvrdí, že podmínky práce zákonnými úpravami zlepšili. V tamních podmínkách je navíc složité vypěstovat svěží trávník pro fotbalová hřiště. O kontroverzích v souvislosti s přípravami fotbalového šampionátu hovoří fotbalový komentátor Jaromír Bosák.
Představení přírodních podmínek Kambodži a životního stylu na venkově, včetně stručného přehledu historie země.
V následující reportáži uvidíme hlavní a zároveň největší město Ománu, Maskat. Toto milionové město je kulturním, hospodářským i ekonomickým centrem celého státu. Prohlédneme si sultánský palác, největší ománskou mešitu, národní muzeum a další architektonicky zajímavé stavby. Poté se vydáme i na tradiční tržiště.
Rišikéš v indickém státě Uttarákhand na úpatí Himálaje se těší pověsti „hlavního města jógy“. Díky tomu se do tohoto města sjíždějí lidé z celého světa, kteří chtějí proniknout do tajů indické spirituality. Jak takové obřady vypadají, se dozvíme ve videu.
Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
12 204
673
3 931
1 112
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.