05:43
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Polystyren se vyrábí polymerací styrenu, který obsahuje benzenové jádro a vinylovou skupinu. Používá se jako izolační materiál a na výrobu spotřebního zboží. Pokusem se přesvědčíme, jak dobře se rozpouští v polárním rozpouštědle – acetonu.
Co je to paranitroanilin? Je to chemická látka, která při vyšší teplotě reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou. Reakce probíhá velice bouřlivě a vzniká napěněná forma čistého grafitu.
Chemie je krásná a je všude. Vy, kteří jste s ní na střední škole bojovali či bojujete, musíte uznat, že výtvarně je víc než krásná. Spolu s moderátorem Václavem Moravcem se podíváme na několik zajímavých vzorců organických sloučenin.
Do experimentální šachty do vrstev uhlí se přivede kyslík a vodní pára, po reakci se odvádí vodík, který se dál používá na výrobu elektrické energie, ohřev vody nebo pro chemické syntézy. Zkoušejí se tři postupy zplyňování uhlí, a to za přítomnosti oxidu uhličitého, za přítomnosti vodní páry a za přítomnosti vodíku.
Co víte o plastech? Vyzkoušejte si náš kvíz s otázkami, které se týkají plastů, polymerů a recyklace plastů. Jak se nazývají základní stavební jednotky plastů? Co jsou to makromolekulární látky? Z jakého plastu se vyrábějí nápojové lahve? Co víte o následujících plastech: celuoid, bakelit, polystyren či polyethylentereftalát?
Co se stane, pokud vložíme zapálený hořčík mezi dva bloky suchého ledu? Horčík na vzduchu hoří bílým plamenem. V suchém ledu začne reagovat s oxidem uhličitým a tím vytvoří intenzivní světlo.
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Slupky mandarinky obsahují speciální olejnaté sloučeniny, uhlovodíky, které jsou velice hořlavé. Olej vystřikuje ze slupky, míchá se se vzduchem a hořlavá směs se v podobě malých kuliček spaluje.
Do kádinky s hořící svíčkou nasypeme jedlou sodu a přidáme ocet. Reakcí vzniká oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a nepodporuje hoření, takže dojde kvůli nedostatku kyslíku k uhašení svíčky.
Šíření škodlivin v ovzduší lze simulovat v aerodynamickém tunelu. Koncentrace olova na Příbramsku mnohonásobně převyšovala povolené limity i po zavedení ekologických opatření. A právě díky simulaci bylo zjištěno, že zdrojem znečištění není továrna. Kde se tedy olovo v ovzduší bere? V okolí se už téměř 1000 let těží olověná ruda a půda je olovem prosycená, orbou se olovo dostává do ovzduší.
Do našeho životního prostředí se dostávají chemické látky, se kterými si příroda neumí poradit. Takovou látkou je například TPC - trichlórpropan. V laboratoři vyvinuli enzym - rodokokus, který spouští a urychluje chemickou reakci, při které se tato látka rozkládá. V ukázce je vysvětlen vznik enzymu i jeho funkce.
V čem spočívá práce potravinových inspektorů? Kontrolují potraviny v obchodech i v restauracích. A zjišťují, zda v potravinách nejsou nějaké škodlivé látky.
Znečištění ovzduší pocházející z automobilového průmyslu je velkým problémem současnosti. Jedním z možných řešení jsou auta na palivové články, které jako pohon používají vodík. Vodík je ale hořlavý a výbušný plyn, tudíž jeho velké množství převážené v automobilu může představovat problém. Vědci proto vyvinuli ultracitlivé senzory schopné zjistit pouhé 1 % vodíku ve vzduchu, a tím zabránit neštěstí.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.