03:30
Undergroundový básník Ivan Martin Jirous čte ve své oblíbené nádražní restauraci na pražském Smíchově dvě ze svých básní, Noc svatojánská a Odchod z Oázy.
Česká spisovatelka a překladatelka, autorka rozhlasových her a knížek pro děti Bohumila Grögerová uvádí vlastní verše a hovoří o svém životním partnerovi, básníkovi Josefu Hiršalovi.
Texty Sylvy Fischerové charakterizuje robustní, často složitě budovaná obraznost. S poezií této básnířky se můžeme ve videu letmo seznámit. Autorka předčítá jednu ze svých básní ze sbírky Anděl na okně. Vyznává se také ze svého vztahu k dílu Ivana Diviše a cituje jeho texty.
Za uměleckým jménem Ewald Murrer se skrývá Michal Wernisch, český básník, prozaik a žurnalista. Jeho první knihou, která se dostala mezi čtenáře, byla samizdatová sbírka básní Holub na střeše. V ukázce čte básník svou báseň O krásných květinách. Hovoří o svých vnitřních světech a imaginárních květinách, které jsou pro něho krásnější a voňavější než ty skutečné.
"Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět, a pro spravedlnost jeho chtěl se bít. Dřív však než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel, mlád dvacet čtyři let!" Jiří Wolker si v předtuše brzké smrti napsal tento epitaf. Jakým člověkem byl básník, který byl považován za nejvýznamnějšího představitele české proletářské poezie? Z jakého prostředí pocházel a kolik uměl jazyků?
„A pokud jde o kameny, jejich názvy ve francouzštině znějí pořád trochu jako jména květin. Nebo motýlů.“ Básník, esejista a překladatel Petr Král uvádí vlastní verše a hovoří o svém francouzském exilu a milované francouzštině.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje matematika, humanistu a básníka Ivana Petlana. Autor popisuje proces tvorby experimentální básně, analyzuje a interpretuje jednu ze svých básní a prezentuje experimentální tvorbu Martina Černera.
Osobnost a dílo spisovatele Aloise Jiráska jsou tématem rozhovoru moderátora Václava Kučery a dvou odborníků, Marie Koldinské a Miloše Zelenky. Společně diskutují o tom, nakolik je autor známý, a předkládají literární i historickou interpretaci prózy Temno.
Poutník je přesvědčen, že by si lidé měli být rovni a vzájemně si pomáhat. Průvodci jej přesvědčují, že je pro společnost dobré a potřebné, aby někteří lidé byli nahoře a jiní dole. Projdou mezi podivnými skálami na místo, odkud lidé stoupají vzhůru do svých politických pozic. Dostane se Poutník až před krále? A stane se tam svědkem státního převratu?
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. V roce 1970 byla v Národním divadle odehrána činohra Bertolda Brechta Matka Kuráž a její děti, která se režimu poněkud vymkla z rukou. O inscenaci hovoří její režisér Jan Kačer.
Sugestivní svědectví o době po převratu v roce 1948, svém životě, názorech a postojích podal v poznámkách a deníkových záznamech český básník, prozaik, esejista a překladatel z ruštiny a angličtiny Jan Zábrana. Základem dokumentárního snímku Jistota nejhoršího se staly Deníky z jeho pozůstalosti představující jedno z nejvýznamnějších a nejpalčivějších svědectví o životě v tísnivých podmínkách minulého režimu.
České centrum Mezinárodního PEN klubu je součástí samostatných světových společenství PEN s ústředím v Londýně.
Na stromě Bajkovníku rostou listy i bajky. V této řeší skřivánci bydlení. Proč se museli stěhovat? A jaké z toho plyne ponaučení?
Současný český básník a pedagog, představitel královopolské školy, držitel ceny Magnesia Litera Vít Slíva v pořadu Jedna báseň recituje „Tanec smrti".
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.