05:21
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Výklad důležitých událostí v životě Karla Jaromíra Erbena, včetně citací z jeho díla. Pořad spisovatele zasazuje do kontextu historických událostí.
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
V předvánočním čase roku 1938 prožíval Karel Čapek asi nejtěžší období svého života. Čelil těžkým útokům, zhroutila se první republika, mnozí její politici mizeli v zahraničí a světově oblíbený Čapek byl k emigraci rovněž nabádán k emigraci. Ač nevoják, nesložil zbraně a zůstal. Video prezentuje Karla Čapka jako spisovatele, novináře a překladatele.
Životopisný výklad o osobnosti a díle kronikáře Kosmy, citace úryvků z Kosmovy kroniky včetně jejich interpretace.
Dokument o jedné z předních postav české exilové literatury staví na osobní výpovědi Oty Filipa, který se ohlíží za „svým“ dvacátým stoletím. S nadhledem a zároveň s pokorou i schopností kritické sebereflexe hovoří o svých románech.
Čtvrtý díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1855. Božena žije bez peněz, nevázaně a bez ohledu na věk či pověst. Odmítá kompromisy a nepřestává hledat lásku. Josef je kvůli policejnímu vyšetřování postaven mimo službu a nesmí se vrátit do Prahy. Božena se snaží psaním uživit rodinu. Je spisovatelkou na plný úvazek, žije na dluh a nad svoje možnosti a rozptýlení nachází v bujarých večírcích se studenty. Ve svém životě je stále více nekompromisní, ale nepřestává hledat lásku. Prožívá románek s jedním z mladíků a její chování pohoršuje Prahu.
J. K. Tyl byl autorem divadelních her, překladatelem a organizátorem kulturního života v Praze. Několik let dokonce působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Tam také byla poprvé uvedena jeho hra Fidlovačka, kde zazněla píseň Kde domov můj. Píseň zlidověla a stala se v roce 1918 československou státní hymnou.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Ve filmové minisérii Božena ztvárnil Jan Hájek roli Josefa Němce, manžela Boženy Němcové. V pasáži vypráví nejen o natáčení, ale především o tom, jak on sám vnímal osobnost Josefa Němce a jeho vztah s manželkou.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.