02:11
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem ...a bude hůř od Jana Pelce, představitele undergroundu. Rozhovor se spisovatelem vede člen hudební skupiny A bude hůř Václav Kaprhál a společně hovoří o okolnostech vzniku díla, o obsahu románu, o životním stylu českého undergroundu. Video obsahuje čtené ukázky, charakteristické syrovými jazykovými prostředky, které mimo jiné způsobily masový úspěch knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Květa Legátová získala za povídkový soubor Želary Státní cenu za literaturu a filmové zpracování se dočkalo nominace na Oscara. Ukázka zprostředkovává úryvky ze dvou nejvýznamnějších děl: Jozova Hanule a Želary.
Román Druhé město (1993) spisovatele Michala Ajvaze patří k nejzajímavějším počinům současné české literatury. Ajvaz v něm konstruuje prostor, město, které důvěrně zná, ovšem které současně pojímá jako věčný labyrint. Pro autorův styl je příznačný zejména imaginativní způsob psaní, což se projevuje i ve Druhém městě. O čem tato kniha je a jaké myšlenky či pocity může ve čtenáři vzbuzovat? To nám přiblíží následující reportáž.
Spisovatel Arnošt Lustig hovoří o tom, proč začal psát o době, kterou strávil v koncentračním táboře. Co má podle něj spisovatel společného s truhlářem? Podívejte se.
Herec a dabér František Filipovský, jehož podání knihy Bylo nás pět v podobě mluveného slova pro Český rozhlas se stalo legendárním, čte epizodu z tohoto titulu v rámci cyklu Malá noční povídka.
Karel Kryl patří bezesporu k našim nejvýznamnějším písničkářům. Jeho písně byly především protestsongy. Jsou nadčasové, stále aktuální a mnoho jich zlidovělo. Kryl měl ambice být především básníkem a to je jedním z důvodů, proč má jeho hudební tvorba tak vysokou kvalitu. Ze vzpomínek přátel se dozvíme něco o tom, jak se k písničkám dostal a co ho v životě ovlivnilo.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.