03:57
Ukázka popisuje zhotovení svatováclavské koruny Karlem IV., její symboliku i pasáže z korunovačního řádu.
V polovině čtyřicátých let 14. století se zdála být štěstěna Lucemburkům nakloněná. Na papežský stolec nastoupil Kliment VI., který byl rodinným přítelem, a díky politické podpoře prastrýce Balduina se mohl Karel ucházet o titul římského krále. Dosavadní římský panovník Ludvík Bavor byl v politickém oslabení. Avšak s podporou města Cáchy si své postavení nakonec udržel. V tom samém čase se však rozhořel stoletý konflikt mezi Francií a Anglií. První vážný střet se odehrál u Kresčaku a účastnil se ho i král Jan Lucemburský se synem Karlem. Zatímco pro Jana znamenala bitva hrdinný závěr života, pro Karla otevírala další fázi jeho velkolepé budoucnosti.
Pasáž přibližuje, jaký byl vztah Karla IV. k německým zemím (říši) a konkrétně k Norimberku. Je zde také popsán pogrom na norimberské Židy a postoj Karla IV. k němu. Byl Karel IV. otcem, nebo spíš otčímem vlasti?
Karel IV. byl pronásledován ztrátou manželek. Jeho třetí manželkou se stala Anna Svídnická. Karel IV. ve svém státnickém uvažování a v péči o země Koruny české, svou politikou a také svými sňatky vždy sledoval imperiální prospěch a postupné připojování nově získaných území. Navazoval na činy svého otce a v případě říšské politiky se snažil své úspěchy maximalizovat. K tomu měla sloužit i korunovační cesta do Říma.
Cesta krále Karla za císařskou korunou do Říma je spojena i s jeho záměrem vykonání zbožné pouti po památných místech a chrámech v Římě. Tuto pouť vykonal o nejvýznamnějším křesťanském svátku, o Velikonocích v roce 1355. Na každém zastavení této poutě Karel uctívá významné relikvie spojené s životem a utrpením Ježíše Krista. Zároveň se mu daří části některých relikvií získat pro převoz a uctívání v Čechách.
Pořad zachycuje způsob volby římského krále, pozadí diplomatického vyjednávání a složitý vztah mezi Janem Lucemburským a jeho synem Karlem IV.
V souvislosti s českou a rakouskou šlechtou často narazíme na pojem „inkolát“. Ten potvrzoval příslušnost k plnoprávným domácím šlechtickým rodům a byly s ním spojeny určité výhody a práva. Získával se udělením od zemského sněmu nebo od panovníka, a na další příslušníky rodu přecházel dědičně.
Václav IV. nastupoval na trůn po otcově smrti jako nezkušený vladař, který nejraději lovil v křivoklátských lesích a bavil se. Záhy zemřeli i tři jeho zkušení rádcové. Zemi zasáhla morová epidemie a situaci komplikovalo papežské schizma, působení Urbana VI. v Římě a zároveň Klimenta VII. v Avignonu. Jeho otcem Karlem IV. složitě vytvořený soulad mezi církevní a světskou mocí se na konci 14. století zbortil. Nelibost mezi Václavem a arcibiskupem Janem z Jenštejna se proměnila na otevřenou nenávist. Václava přivedl vztek k těžko uvěřitelnému činu.
O dějinách Velké Moravy se dovídáme především z archeologických vykopávek. Jedna událost z nich učinila velký mezník v kulturní historii všech Slovanů. Tou událostí je příchod byzantských učenců Cyrila a Metoděje. Díky jejich působení vznikly na území Velké Moravy nejen další kostelní stavby, ale hlavně písmo a jazyk starých Slovanů. Co jejich příchodu předcházelo a jaké komplikace se s ním pojí?
Pořad popisuje situaci v Čechách po návratu Karla IV. z Francie, kdy většina královských statků byla zastavena šlechtě a Karel IV. je musel postupně vykoupit. Jako ukázka slouží osud dříve hradu, dnes zámku Zbiroh.
Tělesné pozůstatky světců, ale i zbytky jejich oděvu, obuvi a jiných osobních osobních předmětů, hrály velkou roli v životě společnosti. Relikvie byly spojovány s náboženskými rituály, pořídit je bylo nákladné a sloužily také často jako politický nástroj.
Co je to epidemie zvaná mor (černá smrt) a jak se projevuje. Dále pořad uvádí, jaké byly nejhorší pandemie na světě a kde se s morem můžeme setkat i v současné době.
Ukázka popisuje divoké nájezdy a taktiku vikingů v Evropě v raném středověku.
Zjednodušené myšlenky Niccola Machiavelliho v podobě takzvaného machiavellismu jsou dnes vnímány většinou negativně. Jak to Machiavelli se svými radami vládcům myslel doopravdy? Literární historik Martin C. Putna rozebírá světoznámé dílo renesanční politiky.
12 231
674
3 947
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.