04:47
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned po zraku, díky kterému získáváme nejvíc informací o okolním světě. Vysvětlíme, jak rozeznat počínající poruchu sluchu, co na sluch působí příznivě a kdy vyhledat lékaře.
Přibližně u desetiny obyvatel České republiky se objevuje zvýšená koncentrace kyseliny močové v krvi neboli dna. Jaké jsou příčiny tohoto onemocnění, jak je lze poznat, koho nejčastěji postihuje, jaká je prevence a kdy již zajít k lékaři.
Rameno je nejpohyblivější kloub v těle a podobně jako kyčle či koleno je velmi namáhaný. Pokud opotřebení zajde tak daleko, že je pohyb velmi bolestivý, lze kloub nahradit umělou protézou. Jedná se o obdobu běžné operace kyčlí, která je díky větší zátěži tohoto kloubu ještě častější.
Asi třetinu života prospíme. Spánek je tedy něco velmi, velmi důležitého. Pokusná zvířata, kterým se zabrání ve spánku, přežívají zhruba dva až tři týdny. Naše usínání, probouzení a setrvávání ve spánku řídí prastaré mapy, jejichž kořeny sahají až ke vzniku života. Činnost těchto map souvisí s tikáním našich mozkových biologických hodin, které určují náš přibližně 24 hodinový denní cyklus. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Zimní plavání a otužování zažívá v poslední době velký boom. Přináší totiž řadu zdravotních benefitů. Jaké to jsou? V rozhovoru s Vladimírem Komárkem, předsedou České otužilecké unie, se dozvíte něco z historie českého otužování a osobností, které u nás tento zvyk zaváděly, jak s otužováním začít i pro koho nemusí být otužování vhodné. A jak se do paměti lidí zapsal František Venclovský?
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.