04:48
Následující video vás zábavnou formou seznámí se základními informacemi o trávicí soustavě člověka. Dozvíte se, jak je trávicí soustava dlouhá a co se v ní děje se soustem potravy, které spolkneme. Jak je možné, že se nám do břicha vejde 8 metrů střev?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Chřipka je sice jednou z nejběžnějších, zároveň ale jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším, přestože je dostupná prevence ve formě očkování i léčba antivirotiky. Zimní vlny chřipkových epidemií přicházejí pravidelně a jednou za čas se objeví virus silnější, který způsobí až globální pandemii.
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
Zachycení průběhu operace pacienta s vrozenou srdeční vadou. Postup ukazuje oddělení srdce od hrudní kosti, přípravu mimotělního krevního oběhu a jeho zavedení, vyvolání zástavy srdce a vlastní operaci. Operace vedla k odstranění zúžení srdečních chlopní, které překáželo ve správné funkci pravé srdeční komory.
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Ročně u nás dochází k několika stovkám úrazů oka ročně. Stávají se při práci, sportu, násilí, ale i při zpočátku nevinných dětských hrách. Když bylo paní Anně Prokešové dvanáct let, nešťastnou náhodou jí ve škole spolužák poranil oko tak, že na něj nevidí. Zpočátku měla problém s koordinací pohybů a odhadem vzdálenosti. Dnes je paní Prokešové 49 let a čeká ji operace, která jí má poškozený zrak napravit. Díky moderní medicíně lze poškozenou čočku nahradit novou a zrak se i takovým lidem může vrátit.
Představte si hladového člověka, který má psa a má ho moc rád. Psa přejede auto. Hladový člověk obvykle mrtvého psa neupeče a nesní. Když se ho zeptáte, proč to neudělá, když má takový hlad, řekne vám, že to není správné. A zeptáte-li se ho, proč to není správné, řekne, že to tak nějak cítí, a ukáže si mezi srdce a žaludek. Odborníci těmto pocitům říkají vegetativní emoce. Ve své mikroeseji o tom hovoří František Koukolík.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Stáří symbolického myšlení se dosud odhadovalo na nějakých 40 tisíc let zpět – na základě nálezů zbraní, šperků a později maleb. Co se tedy dělo těch 100 nebo více tisíc let mezi vznikem anatomicky moderních lidí a vznikem moderního člověka? Co odpovídá za tak velký zlom? Mohla to být nějaká genetická změna – vždyť víme, že se biologicky lidský mozek vyvíjí dosud, anebo nějaký velký socio-kulturní zlom, například vznik směnného obchodu nebo vznik složitější společnosti?
Osteoporóza je metabolická kostní choroba projevující se úbytkem anorganické i organické části kosti a změnami její mikrostruktury. V podstatě jde o řídnutí kostí, které způsobuje jejich zvýšenou křehkost, a tedy i vyšší pravděpodobnost vzniku zlomenin. Kromě dědičného faktoru je pro její rozvoj podstatný hlavně věk.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.