11:20
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Pořad se věnuje rostlinám. Divák se dozvídá o vývoji rostlin (nižší a vyšší rostliny, ložiska černého uhlí) a jak funguje zdánlivě obyčejný, ale veledůležitý proces zvaný fotosyntéza. Dále video popisuje invazivní a léčivé druhy rostlin a zabývá se také komunikací rostlin (podhoubí). A jak si vyrobíte vlastní bionaftu?
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Vůdčí neboli indexové fosilie pomáhají paleontologům určit relativní stáří geologických vrstev. Jedná se o druhy, které existovaly poměrně krátkou dobu a na relativně velkém území (nejlépe kosmopolitně), jsou snadno určitelné, vyskytují se ve větším množství a nebyly závislé na prostředí. Ve videu se podíváme do lomu Kosov. Jeho svahy, dosahující mocnosti až 80 metrů, skrývají historii sahající 10 milionů let nazpět. Díky fosiliím můžeme ve vrstvách číst o geologické minulosti místa jako v knize. Záběry ukazují vůdčí zkameněliny graptolitů ze silurských graptolitových břidlic, dále např. mlže Cardiolinku bohemicu, typického pro pozdní silurské vrstvy v české křídové pánvi.
Trilobiti jsou kompletně vyhynulou skupinou mořských prvohorních členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme např. v oblasti tzv. Barrandienu, do kterého patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel i Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Zvířata vnímají barvy úplně jinak než lidé. Lidské oko například vůbec nevidí ultrafialové záření, ale ptáci díky němu rozeznávají odstíny, které našemu zraku zůstávají skryté. Také psi a kočky vidí jinak. Jakou barvu by měla mít hračka pro vašeho psa?
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.