03:15
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Pórek milují lidé všude na světě už tisíce let, protože je jemnější než cibule a hodí se k masu, do polévek i pomazánek. Jak dlouho už ho jíme? Pórek obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, pro které si ho oblíbil i římský císař Nero. A víte, proč? A která část pórku je nejzdravější?
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Když děti učí telka! Pojďme se společně s dětmi zamyslet, jak poznáme, že přichází jaro. Zaměříme se na změny v přírodě. Ukážeme si, kdo nás na jaře může ráno budit, vysvětlíme si význam slova línání a zasejeme si semínka hrachu.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Hrdinou tohoto příběhu je bodlinatý nemotora, ježek východní. Náš Pajda měl v životě v přírodě smůlu, po střetu s autem mu zůstala chromá noha a navíc oslepl na jedno oko. Na každém kroku ho čekalo nějaké překvapení, číhala na něj různá nebezpečí. Ale Pajda se statečně rval s osudem. A aniž tušil, mělo se na něj usmát i štěstí. Do stejných míst jako on zamířila i jedna ježčí dáma, jeho budoucí nevěsta.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči, přeneste se do letní noci a zaposlouchejte se do slavičího zpěvu.
Víte, kde na našem území můžete potkat vzácné šplhavce? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Sedmikráska je na první pohled sice úplně obyčejná kytička, ale má očistné účinky a příjemně chutná!
Pořad seznamuje děti s tím, jak správně zasadit květiny. Vysvětluje, která květina se dá zasadit do květináče a kterou je třeba dát do vázy s vodou. Vyjmenovává části květiny (květ, stonek, listy, kořeny) a vysvětluje, k čemu slouží. Dále informuje, co všechno potřebuje taková zasazená květina (slunce, vodu, hlínu, živiny).
Video nás seznámí se dvěma exotickými příbuznými známějších pelikánů: člunozobcem africkým a jihoamerickým volavčíkem člunozobím. Oba vzácné druhy jsou k vidění v pražské zoo.
Jak souvisí nález mláděte mamuta s lidským osídlením Sibiře? Jak vypadá zvíře, které se dochovalo celých 39 000 let? Co všechno vědci dokážou z tohoto nálezu zjistit? Můžeme mamuta naklonovat?
V Čechách se dodnes daří chovu koní. Hřebčín Kladruby nad Labem a kulturní krajina kolem něj jsou domovem jedinečné živé památky – starokladrubského koně. Již Rudolf II. jej povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je zde unikátní české plemeno šlechtěno pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Od roku 2019 byl hřebčín spolu s okolní polabskou krajinou zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.