03:15
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Dnes na světě žije kolem 350 plemen skotu a počet jedinců se odhaduje na 11 miliard. Plemena skotu dělíme podle užitku na mléčná a masná. Víte, že se skot chová také pro okrasu anglických parků? Víte, že kráva ráda chodí sama nechat se podojit a využívá i masážní kartáče?
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Když rozbolí zuby, je to hrůza. Víte, kolik máte zubů, čemu říkáme mléčný zuby a jak předejít zubním kazům? Brďo uvidí, jak funguje prevence zdravého chrupu a ústní hygiena. Nestačí jen kartáček, ale čistí se i prostory mezi zuby mezizubním kartáčkem. Kdo vynalezl první zubní vrtačku a proč?
Navštívíme experimentální farmu v Praze-Uhříněvsi. Povíme si, k čemu slouží jelenům paroží, proč ho shazují a jak dlouho to trvá, než jim naroste nové. Zkusíte si tipnout, kolik může takové paroží vážit? Také se dozvíme, proč jeleni troubí a jestli se správně říká jelen evropský nebo jelen lesní.
Víte, jak velké rozpětí křídel má naše největší sova? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Víte, že se jedna z největších orchidejí Evropy dožívá více než 80 let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Prozkoumejme společně se žáky 2. ročníku ptactvo naší planety. Povězme si, co mají ptáci společného, čím se liší od jiných živočichů a jak vypadá jejich stavba těla. Pohybem vyjádřeme, zda se jedná o ptáky stálé nebo stěhovavé. Poznáte ptáky podle jejich hlasu? Na které ptačí jedince se dozvíme jejich světová nej?
Pořad seznamuje s herbářem bylinek, které jsou zdraví prospěšné. Například z heřmánku se dá připravit čaj, z měsíčku mast a z jitrocele sirup. Dále pořad pojmenovává rostliny, které se používají při vaření jako koření: rozmarýn, bazalka, pažitka, petržel.
Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
Není to omyl? Je hrách skutečně silák? Udělejme si jednoduchý pokus. Připravte si hrách, sádru, průhledný kelímek a vodu. Podívejte se na video, postupujte podle něj a pak se budou dít věci!
Chtěli byste se dozvědět, jak správně uskladnit vypěstovanou zeleninu? Video nám prozradí, jak uchovávat zeleninu z naší zahrádky třeba až do jara. Schovává se do sklepa i dýně a cuketa?
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.