03:15
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Epizoda přibližuje život vzácných živočichů – tetřívka a ještěrky zelené. Ze vzácných rostlin kvetoucích v průběhu května se představí kosatec nízký a hlaváček jarní. U každé představované rostliny a živočicha jsou zmíněny zajímavosti o jejich způsobu života, výskytu či využití člověkem pro lékařské účely nebo v alchymii.
Čapí pár nám ve videu předvede, jak si před hnízděním vylepšuje hnízdo, aby se mohl svědomitě starat o potomstvo. A že se mají čapí rodiče co ohánět. Dozvíte se, že mladí čápi nepohrdnou krtkem ani dlouhou užovkou.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Když se řekne alpaka, vari, aguti, baramundi, co si představíte? Jsou to názvy zvířat, která vám Terka ve svém pořadu Terčin svět ukáže při své návštěvě zoo.
V Zoo v Hluboké nad Vltavou mají jedinečnou expozici mravenců. K vidění je i velemravenec, největší druh mravence na světě, který měří 3 cm. K vidění tu jsou i další druhy, třeba mravenci střihači. Co to obnáší mít takovou expozici, se dozvíte ve videu.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Věděli jste, že v západních Čechách existuje místo, které působí jako z jiného světa? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Stručné vyprávění o tom, kde a jak obilí roste a jak se zpracovává.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
Pořad seznamuje děti pomocí úvodní básně s různými druhy ovoce (jablka, broskve, hrušky, blumy, švestky). Vysvětluje, co to znamená sad a jak a kdy se má správně sklízet ovoce. Pomocí lupy zkoumá a objevuje, co se ukrývá uvnitř ovoce. Nakonec dětem vysvětlí rozdíl mezi pojmy peckoviny a jádroviny.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.