03:15
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pták kvakoš noční je velký švihák, vypadá uhlazeně a ušlechtile, jako by ani nežil v bahnem páchnoucích místech naší přírody. Jeden kvakoš se při odletu z rybníka do teplých krajin opozdil, ale lidé se o něho postarali, takže na jaře si mohl najít svou družku. Tak začalo hnízdění a ptáci přivedli na svět mladé. Rodiče však měli mezi sebou neustálé půtky a mladí to asi okoukali. Jejich škorpením nejvíc trpělo nejmladší mládě. Jak se s tím kvakošek Jednopírko vyrovnal?
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Jaký je život s pumou? Romana Mrskošová nám prozradí, jak na výchovu pumy, čím se krmí a co vše potřebuje k životu v našich podmínkách. Jaké zkušenosti potřebujete k chovu velké šelmy?
Seznámení s různými druhy budek pro různé druhy ptáků. Pasáž ukazuje i možnosti přikrmování ptáků a čištění budek.
Máme na planetě Zemi více slané nebo sladké vody? Existují moře i uvnitř pevniny? Proč odborníci sledují, jestli se mění slanost vody v oceánu? Víte, že Mariánský příkop je nejhlubší místo pod vodní hladinou na světě?
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku třídit živočichy podle toho, čím se živí. Utřídíme si svoje znalosti a živočichy rozdělíme na býložravce, masožravce a všežravce.
Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tvoří tedy významnou součást potravního řetězce a jeho existence tak dostává důležitý smysl.
Zahrádkáři a zemědělci krtonožku dobře znají a jednoznačně ji považují za škůdce. Vedle hmyzu, kterým se živí, překusuje kořínky rostlinek, a ty tak brzy vadnou. Tenhle zajímavý a všestranně vybavený tvoreček dokonce létá, plave a cvrká. Samečci vytvářejí zvuk třením křídel o sebe, aby přivábili samičky. Ty si pak vyberou toho, jehož volání je nejsilnější.
Seriál Minuty z Krkonoše nám v celé kráse představí chráněnou rostlinu hořec. Dozvíme se, proč se hořec dostal do znaku Krkonošského národního parku.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky přilétají z Afriky. Poštolky i špačci se namlouvají. Čápi spolu zabydlují hnízdo.
Tentokrát budeme hádat ptáka, který má dlouhý ocas, zahnutý zobák a pestrobarevné peří. Mnozí z vás už asi tuší, že by mohlo jít o papouška, ale který druh papoušků žije v horách a nevadí mu sníh? Další zvláštností těchto papoušků je, že se mohou živit nektarem, a to už jen tak nějaký papoušek neumí.
V dnešní hádance hledáme šelmu, která žije ve vodě a vyskytuje se na severní polokouli. Když žije ve vodě, jsou samozřejmostí ploutve, ale tato šelmička má také kožich. Už tušíte? Kdo tipnul lachtana, má pravdu. A my se mimo jiné podíváme, jak se takový lachtan dá vycvičit a jaký je rozdíl mezi lachtanem, mrožem a tuleněm.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.