03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Seriál Minuty z Krkonoš nám představí mravence. Mravenci tvoří nejpočetnější skupinu hmyzu na Zemi, je jich popsáno přes 12 000 druhů a Krkonoše osídlilo přes 28 druhů.
Věděli jste, že u nás najdete jen jediné místo, kde se rozmnožuje želva bahenní? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Co dělá každý den ošetřovatel slonů? Chytrá zvířata, jako jsou sloni, je třeba po celý den nějak zabavit. Kromě ranních procházek a cvičení se slonům ve výběhu schovává jídlo, při jehož dobývání se dostatečně zabaví. Slony v pražské ZOO však bohužel nelze kvůli jejich vysokému věku rozmnožovat.
Co vše obnáší, když máte za domácího mazlíčka šneka? Jak se o něj správně starat, čím ho krmit a na co si dát pozor, to vše nám poví zkušený chovatel šneků Tomáš Protiva. Ukáže nám různé druhy šneků, včetně toho největšího, a spousty dalších zajímavostí, které jste možná o šnecích nevěděli. A na závěr nás čeká závod šneka a želvy.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Pojďme se s klaunem Moudronosem podívat za zvířaty odjinud. Navštívíme zoologickou zahradu v Praze a uvidíme gorily, žirafy, ale i hady, želvy nebo koně. Zamyslíme se nad tím, jak můžeme zvířata chránit a proč jsou v našem světě důležitá.
Robůtek Kit a pan Baterka zkoumají rybník, který je ale zanedbaný a znečištěný sinicemi. Jak se sinice přemnožily a jak se rybník díky jejich zásahu vyčistil, vám ukáže Kit ve videu ze série Kosmix: Pod hladinou. Jak to udělali?
Drůbeží maso a slepičí vejce patří k nejdostupnějším a nejlevnějším potravinám na celém světě. Představíme si plemena slepic, kachen a hus, která chováme v České republice. Víte, kolik vajec sní průměrně každý Čech? A co vlastně vejce všechno obsahuje?
Nahlédněme společně do rodiny špačků. Jak to u nich chodí, když se vrátí z teplých krajin? Jak si hledají své polovičky? Špačky poznáme podle jejich nezaměnitelného lesklého peří. Myslíte, že byste je nepoznali? Zkuste to.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém budeme hledat zmizelého kraba. Ten byl týden bez vody a potravy. Jak dlouho krab vydrží na souši? Je to poměrně odolný živočich, ale asi by dlouho nepřežil. Opravdu nikde v teráriu není? Krab je totiž mistr ve schovávané.
Rozmarýna znamená v latině mořská rosa a této bylince název opravdu sluší, protože pochází ze Středomoří. Odtud se rozšířila do celé Evropy. Jsou s ní spojeny různé pověry a legendy. Jenom nemá ráda zimu, ale zase se dá pěstovat v květináči. Její použití v kuchyni je všestranné, ochutíme s ní maso, omáčku i zeleninu.
Bude zima, bude mráz. To se zpívá v jedné lidové písničce. Co je to vlastně mráz? Proč nám mrazem červenají tváře? A umí mráz malovat? A jak nám mráz pomáhá objevovat minulost? Pojďme společně objevovat tajemné rozmary zimní přírody.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.