03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Rys, vlk a medvěd, úchvatné šelmy vyskytující se na našem území, které ovšem máme jen zřídkakdy šanci spatřit na vlastní oči. Dozvíte se, kde a jak je možné tato zvířata sledovat na jednom místě a co všechno už o nich víme. Jak najít šelmy ve zdánlivě nekonečném lese?
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Jak se starat o domácí mazlíčky přes zimu? Jak je správně krmit? Především zvířata, která jsou zvyklá přes rok běhat venku, potřebují v zimním období vhodně upravený jídelníček, aby měla i tak dost energie a vitamínů. Některá upadají do zimního spánku, a tudíž není potřeba řešit nic.
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Vodní hlodavec podobný bobrovi, ale bobr to není. Jelikož je u nás cizincem, nemá zde přirozeného predátora, a dokonce se nebojí ani lidí. Klidně opustí svůj úkryt u vody, aby vyrazil pro něco k snědku. Tak co, už víte, kdo by to mohl být? Pokud ne, pusťte si video a zkuste na to přijít společně s našimi detektivy. Na pomoc bude přivolán i odborník na stopy a třeba se nám společně podaří záhadu vyřešit.
Slunéčka jsou nesprávně nazývána beruškami. Díky svému výstražnému zbarvení jsou slunéčka viditelná na rostlinách už z dálky. Lezou na vrcholky rostlin, kde se právě vyskytují kolonie mšic, jejich potrava.
Je krůta samička od krocana? Dráždí krocana červená barva, anebo prudké pohyby? Jak se krocanovi říkalo ve staré češtině? Čí je krocan příbuzný? Zeptáme se chovatelky.
Stručná pasáž o tom, k čemu všemu jsou rostliny pro člověka důležité – rostliny se používají ke stavbě domů, k výrobě léků, oděvů a paliv, rostliny jíme, rostliny vyrábějí kyslík a mnoho dalšího.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky pozorovat změny v přírodě na podzim. Zaměříme se na potravu volně žijících zvířat (čápa, vlaštovky, jiřičky, veverky a ježka). Popíšeme jejich způsob života a přípravu na zimu v souvislostech s podzimem. Živého ježka si prohlédneme a seznámíme se s tím, jak mu pomoci, když hrozí, že by nepřežil zimu.
Polabskou černavu, tuto národní přírodní památku najdeme na Mělnicku, v údolní nivě říčky Pšovky. Černavy jsou plné unikátních květin, podívejte se s námi. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Stručné představení stromů. Děti se dozvědí, jaké má strom části, jak roste a co potřebuje k životu.
Robůtek Kit zkoumá život v korálových útesech. Přestože zabírají malou část světových moří, obsahují značnou část mořského života. Proč jsou tak důležité? Jestli je korál rostlina nebo živočich a mnoho dalšího se dozvíte ve videu.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.