03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Chytrý jako opice se neříká nadarmo. Takový kočkodan žije v tlupách a je tak chytrý, že si s ostatními předává informace o blížícím se nebezpečí. Ve městech kočkodani lidem dokážou dost znepříjemnit život. Lezou do aut, očešou jim úrodu ovoce. Ale zato v přírodě je na ně radost pohledět. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Bojíte se myší? Chováte domácí mazlíčky, jako jsou morčata, osmáci nebo pískomilové? Brďo vás provede světem hlodavců. Prozradí vám, že nejmenším hlodavcem je rejsek, kterého si lidé často pletou s myškou, anebo že k hlodavcům patří i pichlavý dikobraz. Dozvíte se, jak na chov pískomila i jak žije veverka nebo bobr.
Už jste někdy slyšeli slovo aquaponie? Jedná se o systém pěstování rostlin, který je založen na přirozeném koloběhu hnojiv v přírodě. Celý systém pěstování je mnohem ekologičtější než systém klasického půdního zemědělství. Jak to funguje? Více si o tom povíme s podnikatelem Filipem Fajkusem, který vlastní jednu z aquaponických farem na území ČR.
Uhádnete společně s kamarády z Terčina světa, o které zvíře se v naší hádance jedná? Nápovědou vám mohou být hřeben, ploutev, bota. Pojďte se podívat.
Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Včely jsou dobrými bioindikátory životního prostředí. Žije-li včelstvo ve znečištěné oblasti, mohou se škodlivé látky kumulovat v některých včelích produktech, například ve vosku. Nikoli však v medu. Ten jsou včely schopné škodlivých látek efektivně zbavit. Med z Prahy nebo podobných oblastí může proto dosahovat velmi vysoké kvality a jeho konzumace se není třeba obávat. S emisemi z aut a komínů si chytré včely poradí tak, že je uloží do svého jedového váčku.
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Terčin zvířecí svět a její zvířecí detektivka nám představí osmáka degu a dozvíme se, co je všechno nutné připravit, abychom vytvořili správné podmínky pro chov osmáka. A víte, že pochází z Jižní Ameriky a jeho zadní stoličky mají tvar osmičky?
Terčin zvířecí svět v tomto díle vyvrátí soví mýty a představí nám zajímavosti ze světa sov. Například se dozvíme, jestli sovy létají neslyšně, jestli mají velké uši, špatný zrak a co je hlavní zbraní sov.
Víte, že v naší zemi najdete nejrozsáhlejší orchidejové louky střední Evropy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Čolek velký dorůstá asi 20 cm a podobně jako někteří další obojživelníci patří mezi kriticky ohrožené druhy. Většina rybníků je využívána k intenzivnímu chovu ryb, a to je pro čolky nepřekonatelná konkurence. Ještě štěstí, že někteří vlastníci rybníků nedávají rybí obsádku a podporují přítomnost dalších druhů organismů.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.