03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Konvalinka je voňavá a nebezpečná. Je totiž jedovatá úplně celá. Její krása a omamná vůně to však vynahradí – konvalinky se používají i do svatebních kytic. Třeba konvalinka mladý pár ochrání stejně, jako příroda jedem chrání konvalinku před snědením.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku poznat přírodu u rybníka a jeho okolí. V tomto díle s dětmi vylovíme z rybníku odpovídající rostliny a živočichy, nakreslíme a popíšeme tělo ryby, poznáme jednotlivá stádia vývoje žáby a čekají nás také další zajímavosti.
Pojďme se s klaunem Moudronosem podívat za zvířaty odjinud. Navštívíme zoologickou zahradu v Praze a uvidíme gorily, žirafy, ale i hady, želvy nebo koně. Zamyslíme se nad tím, jak můžeme zvířata chránit a proč jsou v našem světě důležitá.
Gepard i levhart jsou velké kočkovité šelmy. Jaký je ale mezi nimi rozdíl? Dokážete je od sebe odlišit? Dozvíte se, jak takové velké kočky loví a jak žijí ve volné přírodě.
Antilop žije v Africe více než 100 druhů. My se seznámíme s několika z nich. Krásná je antilopa skákavá, která dělá čest svému jménu. Antilopa přímorožec zase svými ostrými rohy dokáže odradit i lva. A králem mezi antilopami je kudu velký, který má na hlavě místo koruny krásné kudrnaté paroží. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Věřili byste, že motýli a mravenci mohou mít něco společného? Mohou být na sobě dokonce závislí? Navštivte Beskydy a tento unikátní vztah, který se vytvářel miliony let, můžete pozorovat. S úbytkem mravenců a mateřídoušky rychle mizí z naší krajiny i modrásek černoskvrnný.
„Bez hany a bázně navštívíme lázně.“ A s našimi medvědy se v Jeseníkách vydáte nejen tam. Uvidíte mechové jezírko Rejvíz a dozvíte se, podle čeho získalo svůj název. O Vřesové studánce zjistíte, jak se podle pověsti přišlo na její léčivé účinky. Jistě vás zaujme i originální sklářská dílna. Spousta léčivých pramenů, panenská příroda i nádherný výhled na Praděd k Jeseníkům také neodmyslitelně patří.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.