03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Když děti učí telka! Prozkoumejme společně se žáky 2. ročníku ptactvo naší planety. Povězme si, co mají ptáci společného, čím se liší od jiných živočichů a jak vypadá jejich stavba těla. Pohybem vyjádřeme, zda se jedná o ptáky stálé nebo stěhovavé. Poznáte ptáky podle jejich hlasu? Na které ptačí jedince se dozvíme jejich světová nej?
Víte, že mezi nejlépe fungující stát na světě patří právě včelí stát? Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství, seznamte se s prací včelaře a jeho největším nepřítelem roztočem Varroa destruktor, který způsobuje úhyn včelstev.
Kit s Baterkou potkávají ty největší živočichy, kteří žijí pod hladinou oceánu. Jaké stihl pan baterka vyfotit? Do sbírky už jim chybí jen krakatice. Kde žije? A co všechno se o ní dozvědí?
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Heřmánek pomáhá skoro při všech nemocech, hojí vyrážky, záněty i spáleniny. A navíc umí zlepšit náladu a zkrášlit, jak dobře vědí zlatovlásky, které si jím oplachují vlásky.
Pojďme se s klaunem Moudronosem podívat za zvířaty odjinud. Navštívíme zoologickou zahradu v Praze a uvidíme gorily, žirafy, ale i hady, želvy nebo koně. Zamyslíme se nad tím, jak můžeme zvířata chránit a proč jsou v našem světě důležitá.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku o živé přírodě. Řekněme si, které organismy patří do živé přírody a jak je rozdělujeme. Ukažme si jednotlivé zástupce skupin živých organismů. Poznejme živočichy a určeme, kam patří. Mají kostru? Jsou to plazi nebo savci? Uvědomme si, čím jsou jednotlivé organismy užitečné. Víte, jak se staráme o domácí mazlíčky?
Minuty z Krkonoš nám ukáží, jestli se i v horách můžou vyskytovat hadi a ještěrky, které mají rády teplo. Prohlédneme si našeho jediného jedovatého hada, zmiji obecnou s většinou klikatou čárou na hřbetě, ale někdy bývá celá černá. Mezi další plazy, na něž můžeme v Krkonoších narazit, patří užovka obojková, užovka hladká i ještěrka živorodá.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Jsou nádherné, jedinečné, člověkem chráněné. Když je uvidíte v přírodě, určitě se zastavíte a pořádně si je prohlédnete. Často se jich musíte i dotknout, abyste se přesvědčili, že jsou opravdu už tak dlouho tady s námi. Jsou to památné stromy. Jedním z nich je i Masarykova babyka, která se vám v krátkém videu představí.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Trápení našeho hrdiny, kačera kachny divoké začalo na podzim, kdy lovci kachny střílejí. Pták byl zraněný, ale zanořil se do rybníka a zachránil se. Pes ho nenašel. Přežil svoji smrt, ale už nikdy nemohl vzlétnout, protože jeho křídlo zůstalo nehybné. První prověrkou jeho síly a odolnosti byla zima. Dokázal to a dokonce si získal mezi ostatními respekt a tím i náklonnost druhého pohlaví. Dočkal se malých kachňátek a přidal se ke své rodině, což u kachen nebývá obvyklé.
12 221
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.