04:08
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jak se chovají králíci? Co potřebují k životu? Jak je správně krmit a co se s nimi dá dělat zábavného? Chtěli byste králíka? Kam se pro něj vypravit? Podívejte se, co doporučuje malá chovatelka.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bodlák je takový ozbrojený polní rytíř. Oslíci jej přesto milují. Obratně si z bodláku uškubnou jen šťavnatou část. Všem ostatním bodlák vzdoruje, ve Skotsku dokonce pomáhal při obraně proti nepřátelům a stal se za to skotskou národní květinou.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Austrálie je známá velkým výskytem endemických druhů. Patří mezi ně i ďábel medvědovitý, který je známý také jako tasmánský čert. Ďábli medvědovití se řadí mezi vačnatce. Čerti se jím říká nejspíš proto, že mají velmi svérázný zvukový projev. Můžeme se za nimi vydat do Tasmánie nebo nově také do pražské zoo.
Jak žijí štíři a kde se s nimi můžeme setkat? Kteří jsou jedovatí a kterých není třeba se bát? Čím se živí a jak jsou nároční? Je vhodné chovat štíra jako domácího mazlíčka a co na to odborník?
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Otakárek fenyklový je jedním z našich nejkrásnějších motýlů. Je nápadně velký, má ostruhy a pestré barvy. Patří mezi chráněné živočichy. Při setkání s ním v přírodě ho neberte do dlaní, mohli byste mu uškodit. A pozor, nezašlapávejte housenky!
„Cestička k domovu známě se vine, v daleké Africe jsou cesty jiné.“ Jedna vede pouští, jiná vlhkým pralesem. Společné mají to, že jsou všechny hodně dlouhé. V národních parcích se vám často stane, že se na takové cestě objeví slon či lev. Platí zde pravidlo, že zvířata mají vždycky přednost. Cesta vás může zavést také k nejstarší rostlině na světě jménem cykas. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.