04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
V dokumentu o ptačím dětství budeme sledovat hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. V čem se přivádění ptáčat na svět liší? Dozvíme se například, kteří ptáci si stavějí hnízda blízko sebe.
Slunéčka jsou nesprávně nazývána beruškami. Díky svému výstražnému zbarvení jsou slunéčka viditelná na rostlinách už z dálky. Lezou na vrcholky rostlin, kde se právě vyskytují kolonie mšic, jejich potrava.
Věděli jste, že smrk ztepilý se udrží i v našich nejtěžších podmínkách? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Chřástali jsou tajuplní obyvatelé těch největších houštin, které nalezneme při stojatých vodách. Jsou to ptáci velcí asi jako běžný kos. Téměř všechny jeho druhy obývají porosty tvořené puškvorcem, orobincem a rákosem. Chřástal kropenatý se ale vyskytuje pouze u Žehuňského rybníka a v naší přírodě ho najdeme v počtu přibližně 50 párů. Prostředí, ve kterém přirozeně žije, z naší přírody mizí, stejně jako tento bahenní specialista.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Pro někoho pochoutka, pro jiného medicína, pro každého nezbytná součást přírody. Ale čím jsou řasy tak důležité? Řasy nám sice občas dokáží znepříjemnit dovolenou, zároveň jsou ale velmi užitečné. Vyrábějí například polovinu kyslíku v atmosféře. Vědci pátrají po tom, jak je využít v nejrůznějších technologiích.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
Zlatá stezka byla obchodní cesta z Bavorska do Čech, po níž se přepravovala především sůl po celý středověk až do počátku 18. století. Ve středověku hrála sůl důležitou roli, protože se používala ke konzervaci masa, výrobě kosmetických prostředků, byla součástí léků, používala se při křtu a podobně.
Historie dobývání drahých kovů u nás je spjata nejprve s Kelty, kteří je nacházeli zejména v říčních tocích. Rýžování zejména zlata končí kolem roku 1000, kdy se tento způsob získání drahého kovu už nevyplácel. Začalo se s hlubinným dobýváním. Významnými lokalitami bylo Jílové, Kutná Hora, na Moravě, například Zlaté Hory.
Měnová reforma v roce 1953 byl vládní pokus o zvýšení materiální i kulturní úrovně pracujících. Došlo ke snížení cen i odstranění přídělového systému. Stát se také reformou snažil omezit černý trh. Realitou pak bylo znehodnocení úspor a pokles životní úrovně většiny lidí v tehdejším Československu. To ale v dobovém týdeníku nenajdete.
Došky jsou jednou ze střešních krytin používaných v minulosti na našem území, a to v lidovém stavitelství. V současnosti můžeme takovou střech vidět spíše ve skanzenech, na severu Evropy se ale používá i na moderní stavby. Její životnost je cca 20 let. V ukázce se můžete podívat, jak se taková střecha vyrábí.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.