04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Proč stále vnímáme neandertálce jako primitivy? Současné vědecké poznání totiž dokazuje, že se hluboce mýlíme. Historici ve videu z pořadu Historie.cs vysvětlí, kdy se rozšířily předsudky o neandertálcích a proč je zcela neadekvátní je šířit dál.
Stručné představení známých experimentálních archeologů Thora Heyerdahla a Pavla Pavla, jejich práce a nejslavnějších pokusů v Oceánii.
Václav Cílek vypráví na cestě za menhiry a tajemnými kamennými řadami o životě a smrti megalitických památek.
Ve Stradonicích na Berounsku se nacházelo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid u nás. K rozšíření povědomí o něm přispěla i událost z roku 1877, kdy byly v místě tehdejšího oppida nalezeny zlaté mince. Dají se zde najít i dnes? A jaká je historie Keltů ve Stradonicích? To nám prozradí herec Josef Polášek spolu s archeologem místního centra keltské kultury na zámku Nižbor.
Navštivte s námi záchrannou stanici v Praze, kde si povíme něco o netopýrech. Třeba co potřebuje takový netopýr pro přežití ve volné přírodě. Kolik druhů netopýrů u nás žije? Co o nich víme? A věděli byste, jak se takový netopýr orientuje při letu nebo co všechno má na jídelníčku ?
Gepard i levhart jsou velké kočkovité šelmy. Jaký je ale mezi nimi rozdíl? Dokážete je od sebe odlišit? Dozvíte se, jak takové velké kočky loví a jak žijí ve volné přírodě.
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
V dnešní hádance hledáme šelmu, která žije ve vodě a vyskytuje se na severní polokouli. Když žije ve vodě, jsou samozřejmostí ploutve, ale tato šelmička má také kožich. Už tušíte? Kdo tipnul lachtana, má pravdu. A my se mimo jiné podíváme, jak se takový lachtan dá vycvičit a jaký je rozdíl mezi lachtanem, mrožem a tuleněm.
Idealizovaná představa zásnub se neobejde bez pokleknutí a zásnubního prstenu, ideálně s diamantem. Kde se tento stereotyp vzal? Možná vás nepřekvapí, že za tím stojí ekonomické zájmy a reklama. Podívejte se…
Život našich předků byl spjat s půdou a jejím obděláváním. Podívejte se na stručný vývoj lidských pomocníků při orbě, od nejstarších nástrojů, které kdy lidé vzali do ruky, až po parní pluhy. Včetně jednoho českého vynálezu, který se rozšířil do celého světa.
Historie naší gastronomie má dlouhý vývoj, ovšem těžiště jejího formování je nejvíce spjato s obdobím národního obrození. Jak je to ale s přizpůsobováním cizích jídel naší domácí kuchyni? A jak stanovit hranici mezi napodobováním a pouhou inspirací? O tématu české gastronomie více zjistíme v pořadu Historie.cs.
Za většinou rybníků na Třeboňsku stojí tři významní rybníkáři: Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard a zejména Jakub Krčín. Poslední z nich začal rybníkem, který nazval Nevděk. Projekt znamenal přesídlení velkého množství obyvatel a ohrožoval opevnění vybudované Netolickým. Krčín vybudoval i největší rybník u nás k oslavě majitelů třeboňského panství, rybník Rožmberk. Ten neměl ve své době na světě obdob. Od konce 16. století se několikrát osvědčil např. při zadržení povodňových vln. Podívejte se nejen na stavbu rybníků, ale i na jejich výlov.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.