04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Cestou za chutěmi je pořad, ve kterém Otakar Brousek poznává tradici i současnost českého zemědělství, které se opírá o zkušenosti našich předků, ale používá ty nejmodernější technologie. V tomto díle se zaměří na sklizeň cukrové řepy a získávání cukru.
Jak to vypadá, když se chov prasátek nevyvíjí zrovna podle našeho očekávání? Miniprasátka jsou oblíbenými domácími mazlíčky, i když jsou finančně a chovatelsky mnohem náročnější než třeba psi nebo kočky. Také často vyrostou a mini vůbec nejsou.
Když se řekne alpaka, vari, aguti, baramundi, co si představíte? Jsou to názvy zvířat, která vám Terka ve svém pořadu Terčin svět ukáže při své návštěvě zoo.
Velké bílé prase je nejrozšířenějším plemenem chovaným na celém světě. Chov prasat je důležitý především pro produkci masa a sádla. Nově je produkce výkalů prasat využívaná v bioplynových stanicích na spalování a tím na výrobu elektřiny. Medicínský výzkum se zaměřuje na transplatace a zde má své místo využití orgánů prasat.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
Symbolem normalizačního Československa byla i škodovka. Osobní vůz značky Škoda vlastnila téměř každá rodina. Oblíbené byly škodovky i v zahraničí, tj. prodávaly se i na západ - zejména kvůli nízké pořizovací ceně a spolehlivosti. V roce 1983 rozhodlo vedení strany o tom, že bude vyvinut nový typ. Na konstrukci a výrobu dostali konstruktéři šibeniční termín tři roky. Tak přišel na svět nový vůz s názvem Favorit v roce 1986. Vyrábět se začal až o 2 roky později, zájem byl obrovský a v duchu socialismu si na něho člověk musel počkat v pořadníku.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny měnové, hospodářské a vojenské reformy Marie Terezie, kterými přispěla k modernizaci Habsburské monarchie.
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost pak spočívá nejen v její jednoduchosti a síle jejího výrazu, ale i ve skutečnosti, že se jedná o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Václav Cílek provádí lesy nedaleko Kounova, kde lovci menhirů odkryli a vztyčili na 120 kamenů přírodního typu. Většina z nich je z křemence.
Na to, jak a proč vymřeli neandertálci, existuje řada výkladů. Vyvraždili či vytěsnili jsme je my, nebo byla příčinou jejich zániku klimatická změna či něco úplně jiného? Nevíme. Některé z teorií nám představí historici v pořadu Historie.cs.
Ve Stradonicích na Berounsku se nacházelo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid u nás. K rozšíření povědomí o něm přispěla i událost z roku 1877, kdy byly v místě tehdejšího oppida nalezeny zlaté mince. Dají se zde najít i dnes? A jaká je historie Keltů ve Stradonicích? To nám prozradí herec Josef Polášek spolu s archeologem místního centra keltské kultury na zámku Nižbor.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.