04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Pupavy jsou vytrvalé byliny z čeledi hvězdnicovitých. Obě naše pupavy, tedy pupava obecná a pupava bezlodyžná, patří mezi léčivé byliny. Jejich květenství, připomínající slaměné slunce, se za vlhka zavírá a za suchého teplého počasí se opět otevře.
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
Laboratorně lze i z jediného zrna zjistit, co obsahuje, a v jakém množství - například škrob, lepek nebo bílkoviny. Mouku lze umlít ze zrn různých obilnin, ale i z luštěnin nebo rýže. A to, zda je mouka bílá nebo celozrnná, je určeno mírou zpracování. Bílá mouka je ze zvlášť šlechtěné pšenice a je snadná na zpracování. Zároveň je však méně zdravá.
Dnes se dozvíme spoustu zajímavostí o stromech. Víte, jak žije strom? Jak dopravuje vodu a živiny z půdy až k horním lístečkům? A kteří živočichové mají ve stromech svá obydlí? Uvidíte, jak se různé dřeviny zpracovávají a čím se navzájem odlišují. A můžete si vyzkoušet „kouzlo“ s citrónovou šťávou.
Nejdůležitější částí hospodářova roku jsou žně. Na začátku minulého století se kosilo pouze ručně. Nyní nám s touto prací pomáhají kombajny. Jak průměrně dlouho trvá posekat pole o velikosti 5 hektarů ručně kosou a jak dlouho kombajnem? To se dozvíte v tomto díle.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Čáp černý, na rozdíl od bílého, preferuje hnízdění v klidnějším prostředí. V Orlických horách hnízdí hlavně v hlubokých listnatých lesích, a to v počtu několika párů. O svá mláďata pečuje poměrně dlouhou dobu. Od dubna do srpna potřebuje pro hnízdění klidné prostředí. V chráněné krajinné oblasti se ochránci přírody s lesníky domluvili, že v kritickém období nebude v okolí hnízd probíhat těžba. Celkově se na našem území v současné době vyskytuje přibližně 300 párů tohoto ohroženého ptáka.
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Díky své sytě modré barvě se chrpa neboli modráček pěstuje v zahradách pro potěchu oka, jinak ale roste hlavně na polích jako plevel. V minulosti ji zemědělci málem vyhubili. Přitom jak by se mohla nelíbit? V květomluvě chrpa znamená „jsem šťastná“.
Víte, že se jedna z největších orchidejí Evropy dožívá více než 80 let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.