05:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
Věděli jste, kde u nás najdete jeskyně skřítků? Trpasličí jeskyně se skrývají v Doupovských horách. Skřítkové tu prý střežili poklady a pomáhali lidem. Co myslíte, najdeme je tam i dnes? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Nejrozsáhlejší přírodní rezervace v ČR a naše druhé nejvyšší pohoří se jmenuje CHKO Hrubý Jeseník. Nachází se zde na 360 druhů vyšších rostlin, což nikde jinde v ČR nenajdeme. Arktoalpinská tundra neboli přírodní bezlesí bylo uměle člověkem zalesněno borovicí kleč. Nastal zde tak ekologický problém, který je třeba řešit už jen kvůli unikátům jako jsou kamenná moře či Petrovy kameny.
Věděli jste, že v údolí řeky Dyje se nachází náš nejmenší národní park? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kamenná moře, tedy zvětralé útvary hornin, najdete v údolí Dyje. Nedaleko Vranova můžete obdivovat skalní sruby nebo věže. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku podívat, jak to vypadá v lese. Ukážeme si rostliny a stromy, které rostou v našich lesích a seznámíme se s živočichy, kteří se v nich vyskytují. Na závěr se naučíme, jak vyrobit medvídka z ručníku.
Proč máme dvě oči? Je to jeden z našich párových orgánů, který zajišťuje prostorové vidění. Slzy nám oči omývají, oční svaly s nimi pohybují a víčka zase umožní očím odpočívat. Brďo zjišťuje, jak se liší vidění kočky, psa nebo sovy. Nevidomé lidi doprovází vycvičený vodicí pes a také pro ně existuje zvláštní písmo – Braillovo písmo. Svoje oči si chraň!
Špagety z cukety? Zní to hezky a taky to výborně chutná. Cuketu můžeme nejen vařit, smažit nebo zapékat, ale jsou z ní i výborné placky, polévka, omáčka a dokonce se z ní dají vyrobit cuketové chipsy nebo upéct buchta. A odkud se k nám tahle multifunkční dobrota dostala?
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.