04:40
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Čekanka je nejen hezká, ale i chutná. Listy se hodí do salátu a z kořene se vyrábí náhražka kávy. Jméno má prý po dívce, která tak dlouho čekala na svého milého, až se její oči proměnily v květy. Proto asi nejčastěji roste u cest, jako by stále vyhlížela do dálky.
Terčin zvířecí svět a její zoohádanka nám představí málo známého všežravého živočicha, který žije v Jižní Americe a je to „teju“.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Lyžařská helma, srp a nahrávka s kozím mečením. Stačily by vám tyto indicie, abyste zjistili, o kterém lesním zvířeti bude ve videu řeč? Je považováno za předchůdce naší kozy domácí a původem je ze starověkého Řecka. U nás se začalo toto zvíře objevovat zhruba před 150 lety. Tak co, už víte?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápům se vylíhla další mláďata, krmí je a zahřívají. Poštolčím mláďatům rostou pera na křídlech. A špačci se chystají na další mláďata.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
Na mošt nebo na víno, ať je rychle sklizíno! Jaké stroje se o vinohrad dnes starají a ulehčují tím vinařům práci? Kvašený alkoholický nápoj z hroznů vinné révy se vyrábí už tak dlouho. Jak se ale vinná réva původně sklízela? Co je vinohrad a co je to révokaz? Dřív představoval opravdovou pohromu, proti které museli lidé složitě bojovat. Jak to vypadá s pěstováním vinné révy a bojem proti škůdcům dnes? A jaká pravidla platí pro biovíno? Vydejme se společně do vinohradu!
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Věděli jste, co všechno dokáže ulovit vydra říční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.